Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 45. den/1. část: Tovačov – Troubecké jezero a ornitologická pozorovatelna; Chropyně – naučná stezka, akvadukt, kostel, zámek, rybníky Hejtman a Zámecký a ornitologická pozorovatelna

Po čtyřech dnech odpočinku v Přerově skutečně odjíždíme. Snídáme, balíme jídlo z lednice a ještě trháme na cestu višně a maliny. Loučíme se. Předpokládáme však, že se tady letos ještě zastavíme. V obchodě doplňujeme potraviny a opouštíme město.

Ještě se zastavujeme v nedaleké Bochoři, kde má Ota neteř a švagra. Jsou to moc fajn lidi, už jsme je dlouho neviděli, tak je musíme navštívit. To by nám neodpustili, že jsme tady byli a u nich se nezastavili. Samozřejmě se návštěva protáhla. Odjíždíme krátce před polednem, i když nás na oběd chtěli zdržet. Venku už je 34 stupně.

Jedeme do Tovačova. Chceme se podívat k ornitologické pozorovatelně, která je u Troubeckého jezera. Tady nás čeká příjemné překvapení. Z hlavní silnice, která vede z Přerova do Tovačova, je na odbočku k pozorovatelně zákaz vjezdu s dodatkem, že v době od 7 do 18 hodin zákaz neplatí pro návštěvníky pozorovatelny. Ušetříme si tak cestu po sluníčku. Tak to je super.

Skoro o 1,5 km dál je malé parkoviště …. a mírný zmatek. K pozorovatelně by to mělo být ještě kousek v přímém směru, ale tam je závora se zákazem vstupu. Chvíli váháme, ale pak i přes zákaz pokračujeme. Dobře jsme udělali. Zhruba o 100 metrů dál je šipka, která nás odhazuje k rozhledně. Ale to už ji vidíme. Je na západním břehu Troubeckého jezera.

Troubecké jezero je jedno ze soustavy Tovačovských jezer, které zde vznikly v 50. letech 20. století po těžbě šterkopísku. Toto jezero od Bečvy odděluje jen úzký pruh pevniny. Nedaleko se Bečva vlévá do Moravy. Tam jsme byli asi před pěti letech na kole. Jenže to jsme jeli po druhém břehu Bečvy a o téhle pozorovatelně jsme vůbec nevěděli.

Tato dřevěná věžička byla vybudována r. 2014 jako první ornitologická pozorovatelna České společnosti ornitologické u nás. Tehdy stála trochu jinde. V souvislosti s pokračující těžbou štěrkopísku musela být posunuta asi o 80 m dál západním směrem, jinak by byla zatopena. Je vysoká 6 m, vyhlídková plošina je uzavřená s nízkými okénky. Je ve výši 2 m a vede na ni 9 schodů. Zde se nachází významná ornitologická lokalita, která leží na tažné trase různých druhů ptáků – je možné zde vidět potáplice, turpany, rybáky, hoholky, potápky, lysky, slípky, kormorány, racky. Prý nejhezčí je pohled za úsvitu nebo před setměním – to bychom tady museli však spát a to by asi nešlo.

Okénka pozorovatelny lze otevřít, ale již otevřené nedrží. Pokud chceme lépe vidět a fotit, musíme si to podržet. Vidíme hlavně obrovské množství racků, ale také Hostýn a komíny přerovské Prechezy. Také vidíme stále ještě probíhající těžbu štěrkopísku a jeho přepravu remorkérem. Voda je nádherně čistá, to by se to koupalo. Ale to se právě nesmí.

Popojíždíme do Chropyně, kde je celá řada zajímavostí. Podle archeologických nálezů bylo toto místo osídleno již kolem r. 1000. První písemné zmínky jsou z r. 1261. V té době už tady byla vodní tvrz, u které vznikla osada. Současně s tvrzí tady byl vybudován Zámecký rybník, který byl r. 1954 vyhlášen národní přírodní památkou. Je největším hnízdištěm racka chechtavého ve střední Evropě.

Na místě tvrze byla v letech 1579 – 1580 stavěna nová tvrz, ale ta nebyla nikdy dostavěna. R. 1615 na jejím místě byl postaven pozdně renesanční zámek. Při opravách r. 1701 byl dostavěn hlavní trakt s arkádami – tím došlo ke spojení zámku s kočárovnou. Věž byla zvýšena. Ve 2. pol. 19. století byl zámek upraven na lovecký zámeček. Od požáru r. 1892 má věž střechu zakončenou osmibokým jehlanem. Olomoucké biskupství (později arcibiskupství) zámek vlastnilo od prvopočátku jen s krátkou pauzou až do konce války. Pak zde sídlila lesní správa, byly zde kanceláře a byty, později byla v přízemí dokonce školní jídelna a družina. Od r. 1972 začalo Okresní muzeum v Kroměříži provádět rekonstrukci. R. 1983 zámek zpřístupnili veřejnosti. Po r. 1989 byl zámek navrácen Arcibiskupství olomouckému, které ho nechalo zpřístupněné veřejnosti. Jsou tam romantické interiéry - Ječmínkova síň (podle pověsti se právě tady Ječmínek narodil), Rytířský sál, unikátní sbírka zbraní za 17. století apod. Ve 2. patře je památník slavného chropyňského rodáka – malíře a sochaře Emila Filly,  jednoho z nejpřednějších představitelů kubismu ve střední Evropě.

Naproti zámku je barokní kostel sv. Jiljí z r. 1772

My parkujeme v blízkosti zámku. Na prohlídku nejdeme, jen se tady trochu procházíme. Pak jdeme k další ornitologické pozorovatelně, která byla r. 2018 postavena z dubového a modřínového dřeva na západním břehu Zámeckého rybníka. Je vysoká 7 m. Do zastřešeného vyhlídkového prostoru ve výši 3 m vede 15 schodů. V dáli jsou vidět Oderské vrchy, ale hlavní výhled je na hladinu rybníka, kde lze prý pozorovat až 135 druhů ptáků (potápky, volavky, slavíci, zrzohlávky, rákosníci, rybáci, sýkořice, bukáčci, …). My tu vidíme hlavně racky.

Na závěr jsme popojeli ještě ke druhému zdejšímu rybníku – k Hejtmanu. Jako jediný se zachoval ze soustavy rybníků, které byly zbudovány v 15. století. To byl také důvod, proč byla osada r. 1535 povýšena králem Ferdinandem I. na městečko – do znaku dostali vydru, která měla v tlamě ulovenou štiku. Rozloha tohoto rybníku však byla výrazně větší. V místě původního dna byly provedeny v letech 1939 - 1942 hlubinné vrty a r. 1947 tu byly otevřeny lázně. Ještě r. 1950 byly postaveny další lázeňské budovy - léčily se zde poruchy pohybového ústrojí a nemoci související s vysokým krevním tlakem. Při povodních r. 1997 byly zcela zničeny. A již nebyly obnoveny. Dnes je tam jen Chropyňský pramen. Ale až k němu jsme nedošli. I když jsme nebyli daleko.

Okolo rybníka teče potok Svodnice, který se kousek od východního okraje rybníka křižuje s Malou Bečvou. Do dnešních dnů se dochoval 6 metrů dlouhý a 1 metr široký akvadukt, místními nazývaný Koryto, který vodu z ramene Malé Bečvy převádí přes Svodnici. Malá Bečva byl vlastně mlýnský náhon, který přiváděl vodu do dnes už nefunkčního mlýna a pily. Oficiálně tento akvadukt je prý nepřístupný. Se silnice Haltýře se však k němu nechá dojít podle plotu. Dokonce cestička byla vysekaná. Je to skutečně zajímavé, jen mne překvapuje, že tu o tom nikde není žádné povídání.

Původně jsme si chtěli projít 6 km dlouhou naučnou stezku Chropyně. Na 12 informačních panelech jsou informace o zdejších rybnících i lužním lese u Malé Bečvy. Jenže dnes je neskutečné horko, nikam se nám jít nechce. Když jsme viděli, že naučná stezka tady vede podle potoka Svodnice, ale cesta je zarostlá, dokonce není ani trochu prošlapaná, tak jsme to zrušili definitivně. Místo toho jsme se na chvilku posadili u rybníka a pozorovali zdejší ptactvo, kachny s ještě nedospělými mláďaty a racky, jak loví ryby. Tady bylo příjemně.

Spát tady nejde, odjíždíme západním směrem.

Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 45. den/1. část: Tovačov – Troubecké jezero a ornitologická pozorovatelna; Chropyně – naučná stezka, akvadukt, kostel, zámek, rybníky Hejtman a Zámecký a ornitologická pozorovatelna na mapě