Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 46. den - dopoledne: Víceměřice – cca 3 km dlouhý okruh: naučná stezka – zámek; Koválovice-Osíčany - pivovar Husar; Topolany - pivovar Lišák; Vyškov - městská památková zóna (zámek)

Na kopci Kozlov nedaleko vyhlídkové plošiny se spalo krásně. Byl tu klid, ani to úmorné vedro tu nebylo. To vše skončilo v pět. Vzbudily mne poryvy větru, venku je zataženo, na západě až černo. Průvan nám náhle zcela otevřel i zadní dveře. Boční dveře raději zavíráme, u zadních necháváme mezerku. V autě je 21, jak se tam zavřeme, bude tam vedro.

Ještě jsme neusnuli, spadli první kapky, venku bouří, vítr protahuje, ale moc neprší. 3x začalo, ale za chvíli vždy skončilo.

Když jsme se před devátou vzbudili, je v autě 22, venku je překvapivě sucho a na východě je zataženo. Trochu to fouká. Noční bouři nic nepřipomíná. Ve škopku nemáme ani centimetr vody. Asi to spadlo jinde.

Než jsme se najedli, je venku už skoro 27, začíná být pěkné dusno.

Sjíždíme po panelce z kopečka a parkujeme na parkovišti na východním okraji Víceměřic. Chceme si projít zdejší naučnou stezku. Celá i s cestou k vyhlídkové plošině měří 4,5 km. Tam jsme spali, takže tam už nemusíme. I to 4. zastavení jsme si včera přečetli. Budeme to tak mít kratší zhruba o 1,5 km. Z celkem 6 informačních panelů nám jich zbývá už jen 5. Stezka není značená, musíme se řídit mapkou u jednotlivých zastavení, příp. mapou v tabletu.

Kousek jdeme po panelce zpátky. Přicházíme ke 3. zastavení NS. Na kopečku - kousek od trati jsou boží muka. Byly sem umístěny r. 1829 a jsou vzpomínkou na 109 zdejších občanů, kteří podlehli morové epidemii.

Pokračujeme ještě kousek po panelce, ale pak pokračujeme podle lesa. Na 5. zastavení si čteme další zajímavosti o této části. Dříve tady byla zámecká bažantnice Svodnice. Po r. 1945 si zde Junáci postavili chatu. Zdá se, že se využívá asi i nyní, možná i jako občerstvení při nějakých akcích.

Jdeme po okraji lesíka, kterým protéká potok Brodečka. Po kamenném mostě ho přecházíme. Zde se dočítáme, že tu vždy bylo strategické místo, kudy proudili obchodníci od sever k jihu. Most byl vybudován asi v 18. století, když zdejší panství vlastnili Kounicové.

Do obce procházíme okolo rybníku Alej, který byl r. 2005 obnoven na místě, kde byl rybník již r. 1838 – z této doby je katastrální mapa se zakresleným rybníkem. Rybník je prý plný ryb, ale i vodního ptactva.

Přicházíme k zámku, kde NS začíná. Tady je 1. zastavení. Ve 14. století zde stála tvrz. Za husitských válek zpustla. Koncem 16. a počátkem 17. století byla přestavěna na barokní zámek, který r. 1840 Metternichové přestavěli v empírovém stylu. K zámku patřily velké hospodářské budovy, park, zelinářská zahrada, pole. R. 1921 bylo panství na návrh pozemkového úřadu zabaveno a r. 1924 předáno sestrám dominikánkám, které zde vybudovaly ústav pro slabomyslné a ve 30. letech pomocnou školu. R. 1959 byla zrušena a do ústavu byli umístěni pouze chlapci. V letech 1974 – 2002 bylo zařízení součástí Okresního ústavu sociálních služeb. Když r. 2005 celé zařízení připadlo obci, byl ústav rozšířen o domov důchodců.

Před zámkem odbočujeme po NS vlevo a březovou alejí, která byla vysazena kolem r. 1970, jdeme až k lesíku. Míjíme dřevěnou lávku, která byla r. 2013 vybudovaná přes Železný potok, který se vlévá do Brodečky. My Brodečku přecházíme po kovové lávce do lesíka, resp. lesoparku s názvem Aleje, který byl tady vybudován r. 2010. Dokonce i srnku jsme zahlédli.

K autu se vracíme okolo fotbalového hřiště, které si tady místní vybudovali hned po válce. R. 1979 si v jeho blízkosti vybudovali volejbalové hřiště. Svého času se hodně využívaly, nyní slouží spíš při pořádání větších obecních akcí.

Je dusno, chvílemi to fouká, to je příjemné. Tím, že téměř nesvítilo sluníčko, se to dalo docela dobře zvládnout.

Odjíždíme a tentokrát směřujeme k jihu. V obci Koválovice-Osíčany je řemeslný parní minipivovar Husar. Sídlí v bývalé historické Hospodě u nádraží, kterou zrekonstruovali. Obnovili původní vzhled budovy a odstranili nešetrné zásahy, kdy zde byla obecní prodejna. První várka piva byla uvařena v říjnu 2015.

Pivovar má otevřeno jen v pátek. Ještě jsme se nestačili rozhlédnout, už z protějšího domu přichází starší pán. Prodává nám 3 petky piva, tácek, rovnou nabízí i etikety. Ota je spokojený, co vše získal.

Už zase měníme směr a pokračujeme na západ. O 11 km dál máme Topolany a tam pivovar Lišák. Najednou se dostáváme do míst, kde to dnes ráno spadlo. Jsou tady louže, bláto. To jsme zase měli štěstí.

Tento pivovar byl zprovozněn r. 2013. Otevírají podle telefonické domluvy. Ale když máme štěstí, tak pořádné. Rodiče majitele jsou doma a prodávají nám 3 petky piva. Já se směji, že už musíme dnes končit, abychom se do toho pustili, než to zteplá. Jenže je jen krátce po poledni, je to brzy. Máme to perfektně zabalené, tak to snad moc nezteplá.

Jen o kousek dál máme Vyškov. Jeho historické jádro bylo r. 1990 vyhlášenou městskou památkovou zónou r. 1990. Sluníčko zatím moc nesálá, je 26 stupňů. Projít centrum určitě zvládneme.

Podle archeologických nálezů zde bylo osídlení již ve starší době kamenné. Město leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané a jejich přítocích. Bylo založeno na křižovatce obchodních cest z Brna do Olomouce a Kroměříže. První písemná zmínka je z roku 1141. V pol. 13. století byla osada povýšena na město. 

Parkujeme zdarma ve Sportovní ulici. Všechna parkoviště blíž centru jsou již placená. Do centra to nemáme daleko. Za hlavní silnicí máme pozdně gotickou kapli sv. Anny. Rok založení dokumentuje signatura Anno DOMINI 1584 na dochovaných nástěnných malbách klenby. Ke kapli přiléhá budova bývalého městského špitálu s pozdně renesančním kamenným portálem. K největším stavebním změnám došlo v prvních dvou třetinách 18. století. Postupem času se kaple přestala využívat a chátrala. Od r. 1981 obě budovy spravuje Muzeum Vyškovska a je tam lapidárium.

Cestou do města přecházíme říčku Haná. Tady a teď připomíná spíš malý potůček.

Procházíme do Pivovarské ulice, kde jsou zbytky hradeb. Město se opevňovalo již od pol. 14. století – o tom svědčí městská pečeť z r. 1403, kde je hradební zeď s věží a bránou. Přístup do města byl ze tří směrů - od Brna, Kroměříže a Olomouce. Brány byly v 19. století zbořeny. Hradba byla vysoká od 3 do 6 metrů a široká zhruba 155 cm.

Úzkou středověkou Příční uličkou s prampouchy (zděnými rozpěrnými oblouky) přicházíme na trojúhelníkové Masarykovo náměstí, které bylo centrem původního starého města. Proto se na něm nachází i řada zajímavých domů. Dominantou náměstí je renesanční radnice, která byla postavená r. 1569. Její předchůdkyně stála naproti, ve dvoře býval městský pivovar. Věž svoji podobu získala až po 2. světové válce. Je vysoká 57,33 m a nahoru vede 152 schodů. V korouhvi je uložen balíček s odkazem příštím generacím V přízemí dnešní radnice jsou zachovány zbytky renesančního podloubí, renesanční intarzované dveře a štuková dekorativní výzdoba z 18. století. Vedle radnice je infocentrum.

Ve východním rohu náměstí je městská studna s klasicistní pumpou z r. 1839. Sloužila k zásobování města vodou. U ní je do dlažby vložená krátká lišta, upozorňující na procházející 17. poledník. Ten jsme samozřejmě přehlédli.

Uprostřed náměstí je barokní kašna s bohatě tvarovanou nádrží z doby okolo r. 1730. V západní části náměstí je morový sloup z r. 1718. Byl postaven po morových epidemiích, které řádily na poč. 18. století.

Z náměstí odcházíme Radniční uličkou – další uličkou, která je překlenutá prampouchy.

Přecházíme hlavní silnici, kde je pivovar Vyškov, nyní již několik let zavřený. Tradice pivovarnictví ve městě vznikla r. 1460, když vyškovští měšťané získali právo várečné. Stávající budova tehdy arcibiskupského pivovaru byla postavena v sousedství zámku a zámeckých zahrad biskupem Karlem z Lichtenštejnu r. 1680. Dodnes je na čelní zdi pivovaru vsazen jeho kamenný s českým nápisem. Až do r. 1803 si vrchnost spravovala pivovar sama, pak ho pronajímala. Během 1. světové války došlo k omezení výroby piva, vařilo se jen nízkostupňové. Když r. 1917 vyhořel, byl pivovar obnoven a současně přitom zmodernizován. Další problém přinesla 2. světová válka, převážná část zaměstnanců byla poslána do Německa, auta jim byla zabavena. Zhoršila se kvalita piva a opět i stupňovitost. I po válce byla činnost pivovaru obnovena, opět s novější technologií. R. 1948 byl znárodněn a zařazen do společnosti Středomoravské pivovary n.p. se sídlem v Brně. R. 1994 byla založena akciová společnost Jihomoravské pivovary se sídlem v Brně. Na jaře roku 2017 pivovar zastavil výrobu a zatím to nevypadá, že by měla být obnovena.

Ve zdi pivovaru je střelecká bašta - pozůstatek středověkého opevnění města ze 14. města.

Na okraji městského historického jádra byla vybudována tvrz po r. 1423, kdy byl husity dobit a zničen nedaleký hrad Melice. O ní se píše r. 1449, ale už r. 1465 se nazývá hradem. V 16. století byl renesančně přestavěn. Další přestavba byla v 17. století. Po úpravě dvoupatrového zámku v letech 1665 -1675, byl v letech 1680 -1682 přistavěn nový trakt. V zámku tehdy byla obrazárna a divadelní sál.

Po požáru r. 1753 jeho význam upadl, byla zde vojenská nemocnice. Na poč. 19. stol. byly zbourány věže i některé budovy. Vše nasvědčovalo tomu, že zámek bude zbourán. K obnově došlo až po 2. světové válce. Dnes je ve staré budově zámku Muzeum Vyškovska s osmi stálými expozicemi, doplněné zajímavými aktuálními výstavami. V novější přístavbě sídlí neziskové organizace.

U zámku již v 15. století byla zámecká zahrada. Dnes vypadá zhruba tak, jak vypadla po úpravě ve 2. pol. 17. století. Její součástí je kolonáda, tzv. lodžie z r. 1673. Má sedm oblouků na toskánských sloupech a horní balustrádu.

Se zahradou sousedí hřbitov se hřbitovním kostelem Panny Marie z r. 1624. Původně to byl klášterní kostel, který byl součástí kláštera kapucínů. Když byly císařem Josefem kláštery zrušeny, stal se z něj kostel veřejný. R. 1789 na klášterní zahradě vznikl městský hřbitov. Ve stejné době byl zbořen konvent. Dnes kostel slouží kulturním účelům. Nad vchodem se dochovaly dva erby a freskový obraz světa.

Tím jsme téměř ukončili prohlídku města a pomalu se vracíme. Na protější straně Brněnské ulice je starobylá budova, kde je dnes Gymnázium, Střední odborná škola zdravotnická a ekonomická. Ke zřízení gymnázia ve městě bylo vydáno povolení v květnu r. 1899, ale podmínkou bylo, že to bude soukromá škola, která nebude po státu požadovat žádné finanční příspěvky. S výukou, která byla v českém jazyce, se začalo 18. září téhož roku v místnostech arcibiskupského zámku. Jenže prostory nestačily a tak byla postavena během 12 měsíců tato secesní budova. Vysvěcena byla dne 21. 9. 1902. Od r. 1910 byla škola dekretem císaře Františka Josefa I. zestátněna.

Během obou válek musela být škola dána k dispozici pro vojenský lazaret (během 1. světové války) a pro okresní nemocnici (během 2. světové války). Od r. 1951 se budova opět využívala pro potřeby gymnázia.

Jako poslední jsme si nechali prohlídku kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tento původně pozdně gotický kostel byl stavěn v letech 1464 - 1496 u městských hradeb. V době výstavby neměl věž. Samostatná zvonice stála severozápadně od kostela. Během stavby byl již téměř hotový kostel z politických důvodů vypálen. Proto stavba trvala tak dlouho. V letech 1729 – 1735 byla ke gotické lodi přistavěna západní věž. V letech 1773 – 1789 došlo k barokní úpravě. Interiér kostela je nádherný. Mimo jiné je vyzdoben i nástěnnými obrazy od akademického malíře Joži Uprky, rodáka ze slováckého Kněždubu, který s rodinou bydlel v Hroznové Lhotě.

 

Během hodiny jsme se vrátili k autu. Převážně bylo zataženo, jen chvilkami svítilo sluníčko. Stále je však neskutečné dusno.

Při odjezdu z města jedeme natankovat. Máme už míň než čtvrtinu nádrže a tady jsou dokonce dvě Otovy oblíbené pumpy OMV. Zjišťujeme, že cena nafty stále stoupá. Nedá se nic dělat. Bez nafty bychom nikam jet nemohli.

Teď už směřujeme zase na jih – tam je rozhledna a tam se snad i najíme. Zase už jsou dvě hodiny.

Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 46. den - dopoledne: Víceměřice – cca 3 km dlouhý okruh: naučná stezka – zámek; Koválovice-Osíčany - pivovar Husar; Topolany - pivovar Lišák; Vyškov - městská památková zóna (zámek) na mapě