Kolem Matterhornu (3) - Zinal - Col de Torrent

Přes pastviny stále výš.

Přehrada Lac de Moiry.

V sedle Col de Sorebois

Přehrada Lac de Moiry

Lac de Moiry za trsem trávy.

Bouřky odešly do údolí.

Nad přehradou Lac de Moiry.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Budíme se s rozedněním. Kousek od nás jsou kaskády potoka, ze kterého vaříme snídani a doplňujeme lahve na pití cestou.

Svahem pozvolna klesáme do pásu lesa a pod námi již vidíme cíl naší včerejší etapy - Zinal (1660 m.n.m.). Konečně jsme v něm a tím máme dokončenu včerejší etapu a můžeme vykročit do té dnešní. Opět se rozhodujeme pro ulehčení nabrat prvních 780 výškových metrů pomocí lanovky. Jsme to ale lemry líný. To ty výškové metry pěkně rychle a pohodlně přibývají.

Když nás lanovka vyplivne ve 2468 metrech nad mořem - v místě zvaném Sorebois, dáváme ještě pivo na terase místní restaurace. Na záchodcích se snažíme realizovat aspoň čásečnou hygienu a po té již konečně zase stoupáme klikatou cestou do stanice další sedačkové lanovky, která však již nejezdí (navíc taky musíme něco ujít že? :-)).

Po vysilujícím stoupání pod pražícím sluncem jsme konečně v sedle Corne de Sorebois (2896 mn.m.). Snad prvně se nám daří být někde dokonce v kratším čase, než jaký udávají místní cedule. Otevírá se nám úžasný pohled na blankytně modrou přehradu Lac de Moiry pod námi. Dva postarší švýcaři nám dělají skupinovou fotku. Chvíli s nimi komunikujeme o naší i jejich cestě.
Při hodinovém sestupu k přehradě vidíme sviště běhající po louce a sledujeme modř přehrady. Že by tam někdo nasypal tuny modré skalice?

Vedro je úmorné a voda v přehradě Lac de Moiry osvěžujíce ledová. Nakonec jsem jediný, který se svléká do trenek a smočí se v přehradě. Ostatním vadí přihlížející turisti, kteří sem přijeli vlastními vozy, nebo je z údolí vyvezl autobus. Koupačka je opravdu příjemná a osvěžující.

Nad horami kumuly vykvétají do velké výšky a rychle se mění v kumulonimby (vzrostlé bouřkové mraky). Příchod bouřky už signalizuje i stále blížící se hřmění. Za takhle rychle zhoršujícího se počasí se rozhodujeme nepokračovat dál do protějších svahů. Na druhé straně přehrady nacházíme krátký betonový tunel končící zamčenými dveřmi. I tak je to dostateně prostorný úkryt před přicházející bouřkou. Roztahujeme karimatky a vleže pozorujeme blesky a proudy vody padající z nebe. Připravujeme se i na variantu nouzového přespání tady na betonu. Nakonec se ale živly umoudřují, bouřka odchází do údolí a my vyrážíme do svahu k sedlu Col de Torrent (2919m).

Po cestě nás ještě potká jeden asi dvacetiminutový slejvák s kroupama, před kterými se kryjeme nejen našima pončama, ale schováváme se před krátký převis střechy místních stájí. Všude kolem je - slušně řečeno - nakáleno od krav a voda pomalu, ale jistě stoupá.

"Tak takhle ve sračkách jsme ještě nebyli", přesně zhodnocuje situaci Milan pozorujíc, jak nám přibývající špinavá voda smáčí již nejen podrážky našich pohorek. Kolem jdou bačové se psy, ale nijak si nás nevšímají. Taky by mohli pozvat čtyři promočené, špinavé a unavené trekaře k sobě domů a pohostit je domácím sýrem a mlékem. Bohužel.

Jen co déšť ustane, stoupáme dál směrem k sedlu, ale nakonec stavíme stany ještě pod ním u malého plesa Lac de Autanes (2686 m.n.m.). Stoupání přes sedlo si tedy necháváme jako chuťovku na zítřejší ráno, abychom se měli na co těšit.

Odkazy na všechny díly treku kolem Matterhornu: