Ostrov Sicilie - za poznáním některých míst

Ostrov Sicilie – za poznáním některých míst.

Před 6-ti roky jsem navštívila se zájezdem Sicilii.Toužila jsem ji už dlouho navštívit,sice jsem jela jen se zájezdem a to se nelze dostat na všechna místa,co bych ráda viděla,ale sólo jsem jet nemohla,netroufla bych si.A tak jsem vzala s povděkem zájezd v červnu a nelitovala jsem.

Sraz byl v Brně,kde nás nabral autobus a vyrazili jsme na cestu…..

Jeli jsme přes noc, trochu jsme pospali a ráno dorazili do Říma.Během dne jsme si prohlédli Vatikánská muzea,antické památky,křesťanské baziliky a taktéž nám zbyl ještě čas na Koloseum. Samozřejmě jsme to i řádně „kořenili“ jejich výbornou zmrzlinou,kterou jsme si dopřávali kde jsme mohli.Byla sice dražší od naší, ale takový kopeček když ho zmrzlinářka nebo zmrzlinář nabrali,tak ho neoškrabovali o okraj nádoby jako se to dělá u nás a dokonce měli ještě větší „naběrák“, takže nám kolikrát stačil jeden kopeček na ochutnání a že to nebylo jen jednou za ten den,co jsme si ji dávali,to si pište!

Po prohlídce Říma jsme se ubytovali v Ostii ve čtyřlůžkových chatičkách a brzo ráno po snídani,kterou jsme měli formou balíčku jsme vyrazili na další putování a sice do Pompejí.Bylo to úžasné,když si člověk představil,že tu bujel plnou silou život a najednou to všechno vzalo v pár minutách za své….Padala na vás taková tíseň….a docela jsem byla ráda,když jsme již odcházeli.

Po té jsme se přesunuli trajektem do Oliveri, kde jsme se ubytovali v apartmánech (prázdninový klub-Holiday Club).Samozřejmě že jsme hned okoukli prostor a hlavně moře a taky se hned smočili.Naproti nám čněla na skále nějaká stavba,což jsme nemohli rozeznat co to je z té dálky,ale druhý den jsme se tam vydali busem. Místo se jmenovali Tindari, byla to bazilika s černou Madonou.Bylo odtud vidět široko daleko….a ta spousta krámků na zakoupení suvenýrů co tu bylo…. bylo tu k dostání všechno možné i výrobky z lávy, neboť nedaleko byla sopka Etna. Ale i Vesuv jsme po cestě viděli.

Další den jsme se váleli u moře a nasávali do těla jak sůl, tak i paprsky žhavého slunce,aniž bychom uvažovali zda je to zdravé čili nic a těch pár chvil,co jsme tomu mohli věnovat při celém zájezdu jsme si řekli že by to byla škoda toho nevyužít.Přece se nevrátíme ze Sicílie bílí jako „sejra“ ?Ať se máme aspoň čím pochlubit a ukázat důkaz,kde jsme to vlastně byli….a aspoň trochu toho bronzového nádechu nachytat. A to jsme ještě poslouchali řeči,že se nebojíme jet na Sicilii, že je to tam samý mafián,aby nás tam ještě někdo nechytil…..

No a po jednodenním válení se u moře jsme zas brzo ráno vystartovali navštívit úpatí Etny(1.800 m).Byla tu lanovka ale kdo chtěl mohl vyjet ke kráteru a jestli měl zájem mohl výlet absolvovat i pěšky(3323m). No,jak jsme se tak dívali sopka soptila,sice ohněm nehrozila,ale kouřilo se z ní až běda,že i někdy zahalila celé okolí.No,abych řekla pravdu,tak se k jejímu vrcholu vydalo jen pár odvážlivců, my ostatní zbylí jsme si prohlédli okolí,pokoupili taky pár suvenýrů,vyfotili se .

Odpoledne jsme se vydali do Taormíny, je to překrásné městečko na úpatí Etny a říká se o ní, že je to balkon Sicílie….navštívili jsme slavné řecké divadlo,prohlídli jsme si vše dost důkladně i archeologické naleziště.

Další den jsme měli opět volno na povalování u moře,sice se začaly honit mračna a sem tam i zahřmělo a u vody,když hřmí to aby se jeden bál, já tedy ano…Někdo si šel prohlédnout městečko a dát si i zmrzlinku,zkrátka jsme měli každý svůj program.

No a další den to stálo za to!!!!Vydali jsme se na celodenní výlet lodí na Liparské ostrovy. Liparské ostrovy se skládají ze 7 ostrůvků. Na některý se nedá vůbec vstoupit. Největší z nich je ostrov Lipari. Ráno jsme vyjeli do Milazza, kde nás nabral trajekt a pluli jsme na jeden z ostrovů - Vulkano. Jsou tu unikátní bahenní lázně. Všichni jsme se čvachtali v takové nažloutlé „smradlavé“ vodě,která nám zůstala na pokožce těla a měla účinky na kloubní nemoci.Pak jsme skočili,no, salto to nebylo….spíš vlezli zas do termální vody,která byla přímo na okraji vstupu do moře,bublalo to tam,vařilo se to…a tak jsme se snažili co nejvíce využít darů, abychom to svoje tělíčko řádně promočili skrz naskrz a využili co nám tu příroda nabízela.Vystoupili jsme tu i na menší kráter a s údivem se rozhlíželi po dalším souostroví.Byla to nádhera……

Samozřejmě jako i jinde tu byl sem tam stánek s nabídkou místních výrobků.Neodolala jsem a koupila si plachetnici „Pinta“ pěkně vypracovanou ale s obavami,jestli ji v pořádku dopravím domů,abych ji nepoškodila.Taky i od místního obyvatele,který vypadal jako indián nejen vzhledem,ale účesem,oblečením,zkrátka pravý „Inčučuna“ jsem si koupila batůžek z domácky vyrobeného materiálu.I druzí nakupovali pro vzpomínku na krásný zájezd a nebo dárečky domů svým milým.

Ještě jsme neopomenuli navštívit černou pláž,která je z lávového písku,nějak mě to nenadchlo….“písek“ byl sice lehoučký když jste byli mokří a lehli si na něj,tak se na vás nalepil a sluncem oschl a opadal z těla, ale připadala mě ta pláž pořád jako špinavá tou svojí barvou, klasické bílé nebo pískově bílé pláže to je o něčem jiném…, ale museli jsme poznat všechno…

Po tomto výletě jsme odjeli do Syrakus, prohlédli jsme si pár kostelů,u kterých byla zajímavá historie a zastavili se v Catanii.

Další den jsme měli opět naplánováno válení se u moře a tak jsme toho náležitě využili.

Přespali jsme, ráno po snídani jsme uklidili po sobě apartmány a vyrazili nazpět směr Řím, kde jsme pokračovali prohlídkou města….Ubytovaní jsme byli zase v Ostii.

Nočním přejezdem jsme se vraceli zpět do Brna a každý zase ke svému domovu.Zájezd to byl velice hezký a moc se mě líbil. Trval celkem 12 dní i s cestou na místo odkud se vyjíždělo a vracelo zpět.