Pětipotočí a Ski Sněžník

Výlet na Pětipotočí 23.10.2010

Závěr údolí Moravy tvoří mohutný kuloár vytvořený rozsochou pohraničního hřebene a vnitrozemského hřebene od Podbělky a Sušiny, které se setkávají ve svých koncích v mohutné kupě Králického Sněžníku.

V sobotu 23.10. předpověď slibovala dobré počasí takže jsem se pokusil využít pěkný podzimní den k prozkoumání této končiny. Už je přece jen kratší den, tak jsem vyrazil na nádraží a do Podlesí si skrátil cestu vlakem, nakonec čeká mě výjezd do více než 1100m. Samozřejmě jsem sebou vzal starou favoritku vybavenou cyklokosovými plášti. Předpověď tedy vyšla, od rána svítilo sluníčko, ačkoliv v údolí mrzne, přece jen se trochu ohřeju. Na Malé Moravě v obchodě ještě zakoupím malé občerstvení a můžu pokračovat dále údolíčkem na Sklené. Asfaltka stoupá až k vrcholovým partiím Králického Sněžníku, byla to součást tzv. Vojenské silnice, která sloužila při výstavbě opevnění ve 30.letech v oblasti Sušiny. Na toku Malé Moravy je možno spatřit řadu peřejí a kaskád, ale těmi se tentokrát moc nezabývám, fotil jsem tady loni na podzim a letos v létě. Za serpentinou na úbočí vrchu Chlumu silnice pokračuje po jeho úbočí dále k chatě Babuše a dále až k Mokřinám nad prameny Prudkého potoka, mě ale cesta pokračuje odbočkou z asfaltky na lesní cestu. Nadmořská výška je už kolem 1000m, takže v okolí není nouze o první sníh, který v týdnu napadl. Nejsou to žádné závěje, ale je ho dost, aby vytvořil dojem zasněžené krajiny. Nicméně díky projetí nějakých automobilů je cesta celkem sjízdná. Za chvíli je z mýtiny vidět na novou horní stanici lanovky lyžařského střediska Ski Sněžník na Dolní Moravě. K lanovce musím odbočit doparava, ale tady už kolo tlačím, cesta je zledovatělá a dosti rozbitá, ale nahoru je to kousek. Pod vrcholem Slamník je staveniště horní stanice lanové dráhy z Dolní Moravy, kromě lanovky je tu rozestavěná budoucí chata s vyhlídkovou restaurací (ta se bude jmenovat Slaměnka), tak se tady trochu rozhlížím. Lanovka nahrazuje již značně obstarožní pomu a bude obsluhovat dvě více než kilometrové sjezdovky, jednou z nich je již proslulá černá, která patří k nejprudším sjezdovkám na českých horách, druhá je trošku mírnější červená, která však nabízí velmi pěkné svezení. Lyžoval jsem tady snad před 8 lety a bylo to perfektní ovšem na příšernou frontu právě u starého vleku, nová lanovka určitě Dopravu zrychlí. Lanovka by měla být funkční i v létě a poskytne tedy možnost výjezdu do hřebenových partií pohoří Králického Sněžníku. Od lanovky pokračuji vrstevnicovou cestou, která postupně obtáčí úbočí Slamníka, Podbělky a Uhliska až k závěrečnému amfiteátru pod Králickým Sněžníkem. Svahy jsou značně odlesněné po nedávných těžbách či likvidací polomů, takže stav lesa je dosti tristní, na druhé straně díky tomu vlastně celou dobu mám jedinečný výhled na celý protější hřeben od Klepého, přes Hleďseba, Malý Sněžník až ke Kraličáku. Původně zamýšlené podzimní foto je tedy spíš zimní, potkal jsem i tatínka s dvěma syny s bobovou výbavou. Na cestě je kolem 5 cm sněhu a ačkoliv je trošku projetá, občas mi kolo sklouzne, takže když to nejde tak radši kolo vedu. Za zatáčkou pod Uhliskem je závěr údolí Moravy, zdejší část nazvaná podle několika potoků příhodně Pětipotočí, vody se setkávají v údolí nedaleko lesní chaty Vilemínky. Tady už začíná cesta mírně klesat a jak sněhu ubývá dá se kolo i trošku pustit. Kousek před Vilemínkou už začíná asfaltka a jak sem svítí je místy téměř holá. Ještě pár zbytků sněhu v mrazivém údolí, ale jek dojíždím k parkovišti pod lyžařským areálem, je už sněhu konec. Celé parkoviště je v současné době zavezené různým materiálem na lanovku i novou Marcelku, což bude stravovací objekt u dolní stanice lanovky. Ještě nemají natažená lana, doufám že stavebníci budou mít štěstí na počasí, do 20. prosince by měly lanovky fungovat. Druhá lanovka se totiž staví asi o 1 km níže na Selské vrchy (949m), kde vznikla v lesní partii zcela nová sjezdovka nad chatou Na Rozcestí (lanovka ponese název U Slona). Každopádně s novými lanovkami povýší areál Ski Sněžník do zcela nové kvalitativní třídy. Otázkou je stihnou-li stavebnící dokončit i rozestavěné obslužné objekty, takže předpokládám, že následující sezona bude trošku provizorní, nicméně díky těmto investicím bude oblast určitě daleko více přitažlivá i pro náročnější návštěvníky.

Přece jen jsem trošku promrzl, tak se v chtě Na Rozcestí zahřeju zelňačkou a pivem, a pak už následuje perfektí jízda údolím Moravy do Hanušovic. Protože mám jít večer na bigbít a mám trochu mokro v botech, tak si cestu domů zjednoduším vlakem. Nakonec musím konstatovat, že bylo dobré pěkné počasí využít, následující neděle už byla celá zatažená, určitě na kole letos již tak daleko nepojedu.

Cesta, kterou jsem podnikl (zejména její vrcholová část), bude v budoucnu jistě značně využívaná zejména běžkaři a cyklisty (ačkoliv jsem slyšel že lesníkům se to moc nelíbí), ale i díky lanovce bude z údolí kratší i na samotný Králický Sněžník.

Větší část trasy je mimo značené trasy, ale cesta je dobře patrná na všech turistických mapách, které jsou na trhu, případně i na vývěsních mapách Kčt které můžeme najít třeba ve Skleném, nebo u parkoviště na Dolní Moravě.