Přechod Králického Sněžníku + dělostřelecké tvrze

25.-28.10.2008

Prodloužený víkend nás zlákal strávit pár dní na horách. Vybrali jsme si Králický Sněžník - krásná divoká příroda a minimum turistů. Vyjeli jsme v pátek dopoledne a protože to z Vysočiny nemáme daleko, brzy jsme parkovali na náměstí v Lanškrouně. Nikde nebylo ani živáčka???, ale nakonec se nám podařilo najít přímo na náměstí restauraci, kde jsme se najedli. Po obědě jsme vyjeli směrem na Suchý vrch 995m.n.m., kam jsme přijeli asi za hodinu. (Pod serpentinami do Červené Vody je odbočka na malou silničku, která vás zavede na Suchý vrch, nepřehlédnutelným vodítkem, že jedete správně, je to, cestou potkáte spoustu cyklistů :) ) Zaparkovali jsme na parkovišti pod rozhlednou a svižným krokem jsme vyrazili k dělostřelecké tvrzi Bouda - foto. Poslední prohlídka tvrze začínala za půl hodiny a my jsme před sebou měli 3 km. Šli jsme po červené značce přes Bradlo 983m.n.m. a pak jsme sestupovali k tvrzi Bouda 844m.n.m.. Dorazili jsme akorát na začátek prohlídky a následující hodinu a půl jsme strávili více než 16m pod povrchem země při 5°C, a to jsme neprošli ani polovinu prostor tohoto těžkého vojenského opevnění. Objekt je ve velmi zachovalém původním stavu - těsně před dokončením a vybavením, s perfektní technickou a technologickou vybaveností. Majitelé rodinných pasů dostanou u vstupu slevu. Po návratu na Suchý vrch už byla rozhledna zavřená - foto a protože byla mlha, že stejně nebylo nikam vidět, rozjeli jsme se do Hotelu Morava v Dolní Moravě, kde jsme měli objednané ubytování. Příjemná obsluha, výborné jídlo, odpovídající vybavení a to vše za velmi atraktivní ceny (i když my jsme zde byli mimo sezónu).

Ráno jsme si zabalili věci na 2 dny a vyrazili jsme do slunečného, i když mrazivého dne. Po modré značce jsme začali stoupat směrem ke státní hranici, cesta vede po asfaltce, my jsme využili malé zkratky kolem hájovny - foto (nad obcí, kde cesta prudce zatáčí Doprava, se dáte směrem doleva po cestě k hájovně, projdete kolem hájovny a mírně Doprava, pak pořád vzhůru, až narazíte znovu na cestu s modrou značkou) a brzy jsme přišli na ČS-P státní hranici. Dál jsme šli po zelené turistické značce vedoucí po hranicích přes Klepý 1145m.n.m. - foto, zde je krásné kamenné moře a buduje se zde v česko-polské spolupráci rozhledna, na Malý Sněžník 1337m.n.m.. Tady jsme opustili státní hranici a zůstali jsme na polské straně. Výhledy byly krásné, i když jen po vrcholcích - Sněžka, Orlické hory, Suchý vrch..., protože pod námi byla peřina z mraků a nad námi nádherně modré nebe! Foto. Odtud jsme sestoupili dolů k Polské boudě - Schronisko na Sniezniku - foto. Vhledem k tomu, že je sem přístup i z polské strany, bylo zde plno, hlavně polskými turisty. Ubytování zde je na úrovni Turistické ubytovny, ale bylo tu aspoň teplo a tekla teplá voda. Jídlo se dá koupit u okénka, za vysokohorské ceny a s nepříjemnou obsluhou. Je možné platit v Kč. Cesta celkem asi 13km.

Ráno bylo větrné a studené, krásné počasí předešlého dne bylo pryč. Vytáhli jsme rukavice a čepice a po zelené značce jsme začali stoupat k vrcholu Králického Sněžníku 1423m.n.m. - foto. Místo vrcholu je zde náhorní plošina s hromadou kamení v místech, kde bývala rozhledna. Obloha byla zatažená, v údolích pod námi se hnaly mraky a mlha, přesto bylo ještě vidět docela dobře na polskou stranu a na straně české - Sněžka, Orlické hory, Praděd - foto. Dolů jsme sestupovali po červené značce, kousek pod vrcholem je vidět zbytky České boudy, která byla zničena v roce 1968 a kousek od ní stojí soška slůněte, která je symbolem Králického Sněžníku - foto. Dál jsme prošli kolem pramene řeky Moravy - foto a klesali jsme do Stříbrnického sedla. Odtud jsme po modré značce zase začali mírně stoupat přes Stříbrnickou 1250m.n.m. na Sušinu 1321m.n.m. Cesta vede převážně lesem na horní hranici s podmáčeným podložím, zřejmě proto se tomuto hřebeni říká mokrý hřbet. Ze Sušiny jsme sešli na Podbělku 1307m.n.m., kde jsme míjeli řadu lehkých bojových opevnění - bunkrů. Pokračovali jsme podél chaty Babuše, potom kousek po zelené a Pod Babuší jsme se vrátili znovu na modrou značku, zvolna jsme obešli Sviní horu 1232m.n.m. - foto. A už jsme dorazili k horní stanici lanovky lyžařského areálu Dolní Morava. Odvážnější část výpravy se pustila dolů přímo po sjezdovce, my ostatní jsme sestupovali po značené cestě až do poloviny sjezdovky, kudy jsme také sestoupili dolů. Teď už nám zbývalo jen asi 1,5km do hotelu, kde jsme byli ubytováni. Cesta celkem asi 17km.

Ráno se s námi Králický Sněžník loučil deštěm, který nám znemožnil plánovanou procházku Křížovou cestou z Králíků na Mariánský kopec. Místo toho jsme navštívili další dělostřeleckou tvrz Hůrka. Tento objekt z let 1936-1938 je v mnohem zachovalejším stavu než tvrz Bouda, ale byly v něm provedeny různé změny oproti původnímu stavu, protože byl užíván - za okupace jako cíl dělostřeleckých a ženijních zkoušek, koncem války byl upravován na zbrojní výrobu a poté jako muniční sklad. AČR ho předala k civilnímu využití až v květnu 2008. Tímto náš výlet úspěšně skončil a po obědě na náměstí v Králíkách - foto jsme jeli domů.