Loading...
Rakouské léto je pro mně již pojmem, co se honosí dlouhou tradicí. Díky Sommerticketu, výhodné jízdence na cestování vlaky, navíc poměrně šetrné trávení teplých prázdninových měsíců.
Po známé a rutinní jízdě do Břeclavi, snad s výjimkou úseku u Hodonína s nekonečnými borovými lesy, co jsou podobny těm rakouským u Nového Města, přestup na Smetanu. Kvůli výstavbě centrálního nádraží ve Vídni míříme společně až do zmiňovaného Wiener Neustadtu. Další změna vlaku, teď už naštěstí do krásné a zcela rakouské soupravy Lasičky. Dojem kazí ta výluka, co je vlastně k uzoufání. Totiž vlakem končíme tam, co se počíná legendární železnice přes Semmering, horský průsmyk s prvou horskou železnou dráhou světa. Ale autobus/vlak má cíl již v Payerbach-Reichenau s jeho známým viaduktem, kde se dráha otáčí o 180 stupňů. Tamější výpravní budova z kamene patří k těm nejkrásnějším, jaké můžete v Rakousku spatřit.
Modrobílý elektrický vláček na Semmeringu již zdomácněl. Cestující, mnohdy turisté z celého světa, se radují z oken, co jdou otevřít. Dnešní uspěchaná doba takovému fenoménu nepřeje, proto jen doufat, že tady ještě chvíli vydrží. Já ve vlaku však ne, vystupuji v Breitensteinu a o chvíli později potkávám svého druha. Věru není lepšího místa než na stezce, co se vine kolem tohoto zázraku techniky. Společně vaříme a kvitujeme rakouské prázdniny. A vracíme se k vlaku, jenž nás doveze na stanici v Semmeringu, kde se nachází delší tunel, vrchol trati a malá výstavka. Staví tu i Rail Jet, vskutku velice moderní vlak, který by se snad mohl objevit i na českých kolejích. Pak Mürzzuschlag a dále příště...