Tradičně zamlžený konec turistického roku, tentokrát na trase Šumperk – Bludoveček s betlémy – houpačka na Chocholíku – Šumperk

Je, bohužel, smutnou pravdou, že se nám v posledních letech hezké počasí na závěrečné turistické výpravě roku celkem pravidelně vyhýbá. Déšť a mlha se naopak „přitulí“ snad ještě častěji, než ona pověstná bleška – tulačka v povídce pánů Š+G. Nejinak tomu bylo také v závěru roku 2022, kdy platilo i další „skoropravidlo“, podle kterého se na výlet vypravíme v den s počasím podstatně horším než ve dny „okolní“, navíc zcela popírajícím relativně příznivé sliby našich meteorologů.

Zřejmě i proto jsme nakonec zvolili pouze variantu příměstskou, jejímž cílem bylo prohlédnout si pár betlémů, vyzkoušet oblíbenou houpačku v nadmořské výšce 548 m, užít si pohybu na čerstvém vzduchu a v neposlední řadě ochutnat jeden pivní speciál. Vše jsme splnili, jen výhledů na Šumperk jsme se nedočkali … ale s těmi jsme – koneckonců – ani moc nepočítali.

V každém případě lze tento článek brát rovněž jako tip na nenáročný půldenní rodinný výlet, který je možno spojit s příjemným posezením u dobrého oběda (jen ty betlémy už tam nebudou). Ale nepředbíhejme.

Dopoledne jsme vyrazili z domu a hned po pár stovkách metrů poprvé zmokli. Nevzdali jsme to, prošli část rodného města a vydali se Bludovskou ulicí (i po modré TZ) na Bludoveček. Tato osada je částí obce Bludov a leží na úbočí kopce Chocholík. Svého času se vlastně jednalo o podhradí Bludovského hradu a ještě nedávno zejména o známý nevěstinec. Cestou jsme postupně minuli dva dřevěné kříže, jednu skalku a pár větších kamínků i pod pergolou „zaparkovaný“ tank.

My sem ale šli hlavně za zbytky „pohody vánoc“, kterou zde zastupoval nejen známý Březinův betlém uvnitř někdejšího „hambince“, ale i jeden venkovní vyřezávaný betlém a santaklausovská sestava, kde jsou Rudolf a jeho soukmenovci zhotoveni z březových polínek. Máme sice raději Ježíška, ale tohle se fakt povedlo.

Po krátkém posezení u vánoční speciální čtrnáctky pana Bernarda a zakoupení (konečně) turistické vizitky jsme se po zelené TZ (pod vrcholem jsme přestoupili na červené psaničko) vydali k výškovému vrcholu dne. Chocholík je 548 nadmořských metrů vysoký kopec tyčící se nad Šumperkem i Bludovem, v jehož katastru se také nachází. V době nesmyslných (proti)covidových zákazů to býval jeden z cílů našich „ilegálních“ výletů. Oblíbená houpačka zde naštěstí zůstala (a lezecké lano vydrží hodně), takže jsme se chvíli zdrželi a zavzpomínali na časy bezstarostného dětství.

A protože byly jakékoliv výhledy opravdu „za nula bodů“, vydali jsme se zpět do údolí. Z důvodu předpokládané bahnitosti a klouzavosti terénu jsme raději zvolili méně strmou neznačenou cestu a na žlutou TZ jsme se napojili až dole pod kopcem. Na okraj Šumperka jsme už ale opět došli po cestě bez turistického značení.

Ve finále jsme ušli něco málo před 10 km a místo tradiční tiskovky na Koupáku se tentokrát vydali rovnou domů, kde jsme v klidu zasedli před televizní obrazovku. Právě začínalo oblíbené skokanské Turné čtyř můstků a nikomu ani moc nevadilo, že výkony našich skokanů na lyžích jsou v současné době ještě podstatně horší než venkovní počasí …    

Na závěr tohoto článku bych rád všem popřál, aby v novém roce měli vždy jen jasno (nebo alespoň polojasno) … a pokud se náhodou lehce zamlží, tak jen po ochutnávce nějaké hodně dobré a kvalitní tekutiny.