Vaduz - malá cesta po malém městě

Toto hlavní město jednoho z „mikrostátů“ sice není tak navštěvované jako třeba Monako nebo Vatikán, ale za výlet určitě stojí. Oficiálně má zhruba 5300 obyvatel, čemuž také odpovídá jeho charakter. Místní populaci sice zvětšují denně turisté, ale v drtivé většině se jedná o návštěvníky, kteří si prohlídnou místo a do pár hodin odjíždějí pryč, aby si ve svém cestovatelském deníčku mohli odškrtnout další stát. Další skupinou návštěvníků jsou obyvatelé přilehlých rakouských a švýcarských obcí, kteří sem jedou „shopovat“.

               My jsme do Vaduzu vyrazili autem z Feldkirchu. První překvapení nastalo na hranicích. Ačkoliv Lichtenštejnsko není v EU, je členem schnegenského prostoru a tak jsme ani nepředpokládali, že budeme muset na hranicích zastavit. Tato zastávka je však jen formalita. Na otázku kam jedeme, stačilo říct „ fadůc end bek“ a na to, co tam budeme dělat, odpovídáme „šoping“. V podstatě zbytečnost, ale krátká. Pak už se pokračuje pořád po hlavní silnici přes městečka Nendeln a Schan. Člověk si ani neuvědomí, kde obec končí a další začíná a po pár minutách je ve Vaduzu, kde dá trochu práce najít místo na parkování. Centrální „parkoviště“ má kapacitu asi poloviční oproti parkovišti u běžné samoobsluhy v ČR a je hned vedle autobusového nádraží, které také není nádražím, ale spíše zastávkou pro pár autobusů. Na nádraží se poměrně často objevovaly polské autobusy se zájezdy Číňanů a Indů. Nevím, zda to je nějaký trend a obyvatelé těchto velkých zemí chtějí vidět pravý opak jejích obrovské říše nebo se to jen ten den prostě sešlo.

                Vaduz leží v údolí řeky Rýn, který je zároveň hranicí mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Prvním našim cílem je vaduzský zámek (Schloss Vaduz), který se tyčí nad městem na skále. Cesta k němu je sice dost strmá, ale zvládne ji i dítě. Před cílem cesty je vybudovaná pěkná vyhlídka, z níž je možné si prohlédnout, město, řeku i protější švýcarské vrcholky. Po pravé straně jsou vidět vinice (v obchodě lze zakoupit místní víno i pivo) a v dálce u řeky fotbalový Rheinparkstadion, kde místní reprezentace občas dostává pěkné nadílky od velkých státu nebo vede líté boje s ostatními fotbalovými trpaslíky. O kousek výš nad vyhlídkou je už zámek, který není veřejnosti přístupný a je oficiálním sídlem knížecí rodiny. Je možné vystoupat ještě výše a podívat se na zámek z vrchu.

                Samotné město nepůsobí historickým dojmem a převládají zde spíše moderní budovy obvykle 3-5 podlažní. Zajímavou budovou je parlament (Landtag) v němž zasedá 25 poslanců. Poblíž se nacházejí muzea : Postmuseum, Landesmuseum a Kunstmuseum. O pár desítek metrů na jih je pak ještě katedrála svatého Floriána, což je asi nejvýznamnější kostel ve městě.

Poznámka na závěr: Nezapomeňte, že oficiální měnou je zde švýcarský frank….