Köszeg – chlouba Západního Zadunají
Maďarské lázeňství, založené na mimořádném bohatství minerálních zdrojů, zejména termálních, v posledních letech viditelně oslovilo české turisty. Především lázeňská střediska nám nejbližší, jako Bükfürdö v regionu zvaném Západní Zadunají (severovýchodní cíp Maďarska) zní kromě domácí maďarštiny a němčiny často také češtinou. Našinci sem vyrážejí jak na prodloužené víkendy – na 4 dny, tak i na dobu delší. Důvodů je celá řada: maďarské lázeňství se díky bohatství přírodních předpokladů a také správnému uchopení a maximálnímu využití této šance rozvinulo až k dokonalosti. A to jak po stránce medicínské, tak co do všech ostatních druhů služeb a možností – své si tu najdou zájemci o fitness, wellness, kulturu, sport, zábavu, gastronomii, vinařství, folklor, lidová řemesla, přírodní zajímavosti. Svou roli hraje i vybavenost kompletní škálou ubytovacích zařízení, od levných až po luxusní se značkou superior, praktický a návštěvnicky pohodlný provoz a systém čerpání rozmanitých nabídek. Krátce shrnuto, maďarskému lázeňství se daří – až do té míry (jak jsme se se skupinou kolegů novinářů přesvědčili), že tu prakticky neexistuje tzv. mimosezona. Seznámili jsme se i s možnostmi užít si zajímavostí a atraktivit v širším okolí. Hosté se tu mohou toulat jak na kolech, tak pěšky, či s využitím místní nebo vlastní dopravy – není pochyb, že to stojí za to. Jako jasný a přesvědčivý příklad lze uvést nedaleké město Köszeg.
Město nevelké, leč památkami bohaté
Leží cca 20 km severozápadně od župního města Szombathely a o něco málo méně na západ od městečka Bük a s ním sousedících lázní Bükfürdö. Zatímco Bük leží ještě v rozlehlé rovině, od Köszegu na západ se zvolna zdvíhají svahy Köszegských vrchů, alpského předhůří. Díky příhraniční poloze město zaznamenalo pestré, často i velmi dramatické etapy historie. Díky tomu se dnes může chlubit velkým množstvím kulturně historických památek. Hraniční hrad, vybudovaný po mongolském nájezdu r. 1241, býval předmětem tahanic mezi uherskými králi a rakouskými vévody. Již roku 1328 Köszeg získal status královského města. Významnou událostí, dominující zdejší historii, bylo turecké obléhání v roce 1532. Tehdy nepočetná posádka hradu, jíž velel charvátský hejtman Nikola Jurišič, celých 25 dnů čelila vojsku sultána Süleymana II. a zastavila tak jeho postup na Vídeň. Traduje se, že Turci si stanovili, že když do poledne příštího dne neprorazí, odtáhnou. Odolávající se to dověděli a nechali zvony, ohlašující dvanáctou, rozeznít už o hodinu dříve a skutečně – obléhatelé to „zabalili“ už o hodinu dříve. Tuto lest připomínají zvony v Köszegu dodnes, když poledne odzvánějí už v 11,00 hodin. Většinu atraktivních míst a staveb nám zprostředkuje nepříliš dlouhá procházka. Ano, nedlouhá co do odšlapaných kilometrů, zato časově náročná, neb zastávky oplývají bohatým výkladem…
Mimořádná koncentrace pozoruhodností
Ve středu města převažuje stavební styl baroka, nechybějí však ani stavby renesanční, či gotické. Bránou hrdinů, dokončenou na počest 400. výročí uhájení hradu proti Turkům v roce 1932 se vchází na náměstí Jurisics tér, střed historického jádra města. Obdiv zde zaslouží Mariánský sloup, kašna i dva kostely – raně barokní sv. Emerich (1615 – 1618) a barokizovaný sv. Jakub ze 17. – 18. století. Malebná stavba radnice, původně gotická, v 18. století barokně upravená, zaujme symbolikou své výzdoby. Pozoruhodná je i řada dalších významných domů, které mohou sloužit jako učebnice stavebních slohů a etap historie.
Totéž platí i o Jurisics – Esterházy hradu ze 14. století. Tato památka je udržována ve skvělém stavu - kromě prvků různých architektonických stylů minulosti nabízí dobové interiéry, Jurišičovo muzeum se sbírkami zbraní, dějinnými expozicemi atd. Hrad nejen staticky dokládá bohatou historii, ale žije pestrým současným životem – konají se tu koncerty, společenské události, festivaly a slavnosti, na nádvoří se odehrávají atraktivní divadelní představení. To ostatně platí i o podhradí. Tam jsme si navíc všimli jedné neokázalé, leč vysoce humánní tradice: na centrálním Jurišičově náměstí před dva domy někdo vyvezl dva pojízdné držáky, nesoucí řadu obnošených svršků. Stojí tu před domem k dispozici potřebným, kteří si mohou vybrat a bez čehokoli odnést něco na sebe, pokud jim přijde vhod a nemají na nákup. Příklad značně inspirativní…
Přírodní park v okolí
Köszeg se obrací ke svým návštěvníkům sloganem: Tisíc let kultury, příroda bez hranic“! Může se totiž pochlubit i zajímavým bezprostředním okolím. Směrem k hranici s Rakouskem se rozkládá Přírodní park Írottkö, překračující hranice a atraktivní svými přírodními zajímavostmi. Kromě přírody tu lze objevovat historické štýrské domy, tzv. Sedm pramenů,
či rozhlédnout se doširoka z vyhlídkové věže. Toulku pak můžeme zakončit posezením v některé z restaurací v Köszegu ( například oblíbené Bécsikapu Éterem) při maďarské kuchyni, skvělých vínech, popř. posezení zakončit stopkou „pálinky“…
Miroslav Navara