Město Hustopeče

Město Hustopeče leží v samém srdci jižní Moravy, v krajině zalité horkým sluncem, porostlé vinohrady a ovocnými sady. Celá oblast patří ke klimaticky nejteplejším v České republice, což prospívá pěstování kvalitního vína i turistické atraktivitě regionu. Město představuje vynikající výchozí bod pro milovníky vína i cykloturisty - vinných sklípků i cyklotras je ve městě a jeho okolí bezpočet. Hustopeče jsou vstupní branou do jihomoravského vinařského regionu – otevírají dveře do Velkopavlovické vinařské podoblasti. Vinařská tradice města sahá až do středověku. V 16. a 18. století se Hustopeče staly výměrou vinic dokonce největší obcí Moravy. Spolu s Mikulovem a Znojmem tvořily trojici hlavních moravských vinařských center. S městem byla v minulosti spjata řada významných osobností, mj. první československý prezident T. G. Masaryk či světoznámý malíř Alfons Mucha. Masarykovi je v Hustopečích věnováno hned několik pamětních míst. V roce 2009 byla slavnostně otevřena naučná stezka Masaryk a Hustopeče, která mapuje nejvýznamnější místa spojená s jeho zdejším působením.

Zajímavosti:

• Pomník kvasinky vinné

V květnu roku 2007 bylo na nádvoří domu U Synků slavnostně odhaleno unikátní kamenné dílo - plastika kvasinky vinné v 70.000krát zvětšené podobě. Kvasinka je zde zachycena ve stádiu dělení. Pískovcový výtvor se ihned po odhalení dočkal zapsání do knihy českých rekordů jako největší zvětšenina živého organismu u nás.

Pomník kvasinky vinné; autor foto: M. Trojanová; zdroj: www.hustopece.cz

• Mandloňové sady

Hustopečské mandloňové sady se nacházejí severně od města a jsou unikátní v celé České republice. Nápad vysázet na našem území mandloně se rozvinul po 2. světové válce. Důvodem byla snaha socialistického Československa o soběstačnost v produkci mandlí. Odvážná realizace proběhla pouze na jediném místě, v Hustopečích.

Mandloňové sady; autor foto. Zbyněk Hader; zdroj: www.hustopece.cz

Dnes mandloně lákají svými narůžovělými květy místní obyvatele i turisty k prvním jarním výletům do krásné přírody v okolí Hustopečí. Kvetou jako jedny z prvních stromů na přelomu března a dubna, ještě před vyrašením listů. Na jaře 2012 byla v sadech slavnostně otevřena naučná stezka a rozhledna.

Mandloňové sady; autor foto. Zbyněk Hader; zdroj: www.hustopece.cz

Městu vládne čilý společenský ruch v kteroukoli roční dobu. Ke sportovnímu vyžití slouží především krytý bazén s moderním aquaparkem a sportovní halou, dále také turistické trasy a Cyklotrasy.

Od bezpočtu divadelních představení přes řemeslné jarmarky až po otevřené vinné sklepy Hustopeče nabízí své již tradiční kulturní akce.
Začínáme únorem, kdy se koná:

• Hustopečské skákání a
• Hustopečský masopust, následuje právě
• aktuální Slavnost mandloní a vína konaná v sobotu 29. Března 2014
• Cykloputování Krajem André (červen)
• Hustopečské hody (srpen)
• Burčákové slavnosti (říjen) či
• Oslava svatomartinských vín a husí (listopad).

A to zdaleka není vše. Více informací ke zmiňovaným akcím a přehled veškerého kulturního dění ve městě najdete v kalendáři akcí.

• Historické mezníky

Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. století, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Významný mezník představoval rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, který používají dodnes. V 16. a 17. století učinila z města strategická poloha na hranici tří zemí významnou zastávku na tzv. Uherské cestě. Od roku 1599 patřily Hustopeče rodu Lichtenštejnů, který je spravoval až do roku 1848. 8. října 1938 bylo město v důsledku Mnichovské dohody zabráno nacistickými vojsky. Po skončení 2. světové války byl soudní a politický okres Hustopeče obnoven a při reorganizaci státní správy Československa v r. 1960 došlo k jeho připojení k okresu Břeclav. V r. 2003 byly Hustopeče pověřeny funkcí obce s rozšířenou působností, což jim navrací původní postavení správního a administrativního centra regionu.

• “Dům U Synků"

V období největšího rozmachu města v 16. století byla postavena řada měšťanských domů, z nichž však zůstalo jen několik. Nejvýznamnějším reprezentantem původní renesanční zástavby náměstí je “Dům U Synků".
Renesanční měšťanský dům z r. 1579 nese název podle posledního majitele, obchodníka Bedřicha Synka. Dvorní křídlo stavby zdobí patrové arkádové lodžie, do náměstí vyčnívá arkýř. Na nádvoří se nachází původní studna a jedna z hustopečských zajímavostí, pomník kvasinky vinné. Po rekonstrukci dokončené v r. 2001 byly získány cenné klenuté místnosti a historické sklepení.
Dnes je celý objekt využíván ke kulturně společenským účelům. Sídlí zde Turistické informační centrum, Městské muzeum a galerie a Stálá vinařská expozice.

• Tiskárna Ludvíka Masaryka

Objekt má zajímavou minulost. V letech 1880 – 1890 zde provozoval tiskárnu bratr T. G. Masaryka, Ludvík Masaryk. Pro město zde tiskl týdeník "Auspitzer Wochenblatt" a pro svého bratra časopis "Atheneaum". Z objektu se později stal Hotel Austria a pak dokonce Německý dům. Protější domek zakoupil Masaryk pro svoje rodiče na dožití. Matka se však stěhování nedočkala a ovdovělý otec se zde sám necítil dobře, proto nakonec dožil v malém domečku vedle stávajícího pohostinství. Dnes budova slouží jako kulturní sál.

• Kostel sv. Václava a sv. Anežky české

Chrám sv. Václava a sv. Anežky České byl vysvěcen roku 1994. Stojí na místě původního gotického kostela z 16. století, který byl poškozen při pádu věže r. 1961 a následně odstřelen. Současný dvoupodlažní chrám byl postaven podle návrhu architekta Ludvíka Kolka na půdorysu otevřené spirály. V podzemí se nachází kaple sv. Anežky České a krypta ukrývající renesanční náhrobky hustopečských měšťanů. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m s atributy sv. Václava. Uvnitř kostela je uložena řada památek z původního chrámu.

Kostel sv. Václava a sv. Anežky české; autor foto: Kosinová Barbora; zdroj: www.hustopece.cz

• Radnice

Novorenesanční stavba z r. 1906. Na fasádě jsou patrné pískovcové detaily – znak, letopočet, hlava Bakcha. V prostoru u dveří je pamětní deska T. G. Masaryka.
Původní radnice tedy objekt vedle stávající radnice prošel mnoha proměnami - původně renesanční stavba má dnes empírovou podobu. Původně měla venkovní schodiště a velkou zasedací síň s orientací do náměstí. Radniční hospodu v přízemí měl pronajatou předek T. G. Masaryka, p. Kropáček.
Pod objektem se nacházelo rozsáhlé patrové gotické sklepení. Ve středověku zde bylo vykonáváno útrpné právo, stejně jako před radnicí na pranýři. Radnice byla spojena podzemní chodbou s původním, opevněným kostelem. Po častých požárech nebyla budova pro svůj účel obnovena.

Radnice; autor foto: Kosinová Barbora; zdroj: www.hustopece.cz

• Kašna Žumberák

Kamenná roubená kašna pochází z r. 1595. Kdysi představovala jeden z mála zdrojů pitné vody ve městě. Voda vytékala z tlam delfínů a džbánu mořského boha Tritona, stojícího uprostřed kašny. Sokl je zdobený znaky Moravy, města a tří lvů. Obyvatelé pojmenovali kašnu "Žumberák", což mělo pocházet od názvu nedalekého kopce Schönberg-Sumperk.

Informační centrum Hustopeče
Dukelské nám. 23, 693 01 Hustopeče
Tel.: +420 519 412 909
e-mail: tic@hustopece-city.cz
web: www.hustopece.cz