Bludov – Bašta

Odborná i populární literatura uvádí, že hrad nad dnešním Bludovem vznikl již počátkem 13. století a různými konstrukcemi se snaží jeho založení spojit z rodem Bludovců, od kterého svůj původ odvozují i kdysi mocní Žerotínové. Hrad na dnešním vrchu Hradisko ovšem nebyl hradem panským, nýbrž strážním. To znamená, že jeho držitelé na něm trvale nepobývali, sloužil víceméně k pobytu hradní posádky a nějaké té nezbytné čeládky k udržení hradního hospodářství.

Zprvu snad jen malý hrádek se v pozdějších letech dočkal výraznějšího zvětšení, patrně na přelomu 14. a 15. století. Zejména v době, když byl v držení Pánů z Lipé. Nicméně koncem 15. století už se hrad uvádí jako pustý a do dnešních dnů z něj nezbylo skoro nic. Nepočítáme-li dosud zřetelné terénní tvary po bývalých valech a hradních příkopech.

Hrad ale nebylo jen místo kolem dnešního vrcholu kopce, ale měl i svá předsunutá opevnění. Protože ze severu je hrad víceméně usazen v kopcích (Hanušovické vysočiny), napadení hrozilo spíše od jižních stran, tedy od údolí Moravy, chcete-li z Mohelnické brázdy. Přístupové cesta k hradu se zřejmě příliš nelišily od těch, kudy se na hradisko leze i dnes. Tzv. Hradská cesta vedla někde od horního konce dnešního Bludova po svahu, stáčela se jistě po úbočí masivu Chocholíku (Hradisko je vlastně takový jižní předvrchol), další cesta vedla od Šumperka, v podstatě po té kterou se chodí na Bludoveček (kdysi tzv. Horní dvůr) a obě společně vylezly úvozem k hlavní bráně, která byla na severní straně hradu. Tato strana musela být snad i silně opevněná, protože vlastně protilehlé návrší je o fous vyšší (479 m) než samotné Hradisko (460 m).

Jak se uvádí, přes svým zánikem patřil hrad k těm největším na Moravě, měl tedy i své opevněné předpolí. Mělo jít o nějaké oválné pevnůstky jižně či západně od vlastního hradu. Jedna pevnůstek měla být u dnešní cesty od bludovského kostela, v místech kde se dnes říká O Rozárke (podle svaté Rosalie), musela být ale spíš výše, dnes je tam pole a pokud by se někde dalo uvažovat o nějakém valu snad přes silnici, kde je dnes vodárna, o tom si ale netroufnu spekulovat.

To druhé místo i podle místního názvosloví a vzhledu je ale daleko zajímavější.

Na horním konci Bludova jak známo se rozkládá poměrně rozsáhlý lom zvaný Pískovna. Ulička která k němu směřuje se jmenuje pod Baštou. Ta Bašta je vlastně takové návrší, které jakoby přístup k lomu střežil. Ve svazích kopce navíc vystupují skalní výchozy, které jižní a západní stranu návrší činí nepřístupnější. Počítám, že původně svah tak příkrý nebyl, určitě pata kopce sloužila jako lem či kamenolom, posléze se těžba přesunula dál k východu. Dnes jsou u paty kopce nějaké domky, takže přístup ke skalám je omezený, nicméně na samotné návrší se dá vcelku snadno vylézt po nedaleké modré TZ (pak se odbočí kolem třešní). Možná že jde o prapůvodní trasu té hradské cesty, dnešní cesta od autobusové točny může být i mladšího data (není patrná na staré katastrální mapě).

A jak to vypadá na samotné Baště? Samozřejmě po nějakých zděných prvcích není ani památky, nicméně kolem vrcholku se pár kamenů povaluje, chtivé oko snad i vidí jakoby pár kamenů na sebe složených. Samotný vrchol ale nese stopy po nějakých zemních pracích, je možné, že směrem nad Bludov (jižní strana) mohl být jen nějaký zemní val, možná s dřevěnou palisádou. Od toho severu by pak byla spíše nějaká kamenná hradba, z které samozřejmě nic nezůstalo, protože se kamenivo zcela jistě rozebrali stavitelé dole ve vesnici. Ta je vskutku nedaleko, takže doprava nemusela být nijak komplikovaná.

Když si odmyslíme dnešní porost, který brání ve výhledu, mohli mít pozorovatelé vcelku slušný přehled, co se děje v kraji kolem Moravy, navíc byla li na Baště poměrně silná posádka, mohli mít případní útočníci na samotný hrad poměrně nepříjemnou komplikaci v boku svých vojů. Ale jak se uvádí, hrad byl dobyt za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Tehdy byl hrad v držení rodu Tunklů (Jiří). Majitel měl zřejmě hluboko do kapsy a již tehdy asi hradu chyběla potřebná údržba (modernizace). Zřejmě i posádka byla slabá, takže bludovský hrad byl dobyt a v podstatě uveden do nepoužitelného stavu. Posléze byl rozebrán tak důkladně, že kromě terénních tvarů či pověstí o podzemních chodbách z něj nezůstalo skoro nic.