Bodrum – hrad sv. Petra (Bodrum Kalesi)

Bodrumský hrad sv. Petra neboli Petronium je nejzářivějším klenotem tohoto stoosmdesátitisícového tureckého města na Egejské riviéře. Klenotem, který byl většinově vybudován v průběhu 15. století, aby jej v roce 2016 plným právem zapsali na „kandidátský seznam“ památek UNESCO. Svého času se jednalo o jednu z nejvýznamnějších johanitských pevností světa.

Je tedy jasné, že tato pevnostní stavba nad přístavem v jihozápadním Turecku musí mít svá unikátní nej. Budování hradu zahájili v roce 1402 nebo 1404 Rytíři řádu sv. Jana a jedná se o dílo vskutku mezinárodní, o čemž svědčí jména čtyř hradních věží - Anglická, Francouzská, Německá a Italská. Stavba hradu byla dokončena v závěru 15. století, aby jej v roce 1523 převzala pod svá ochranná křídla Osmánská říše. Z hradní kaple se tak ihned stala mešita, ke které byl následně přistavěn minaret. Ten byl zničen v květnu roku 1915, aby byl do původní podoby byl rekonstruován v roce 1997.

V majetku Osmánské říše pak byla hradní pevnost téměř čtyři století. Po I. světové válce zůstal hradní areál opuštěný a teprve na počátku 60. let minulého století se sem nastěhovalo vysoce ceněné bodrumské Muzeum podmořské (nebo přesněji podvodní) archeologie, které svým návštěvníkům představuje nálezy z vraků vytažených ze dna Egejského moře. Nejvíce se sice mluví o lodi ze 14. století př.n.l., ale asi nejzajímavější – a také jediná samostatně placená – je část hradu skrývající loď ze stolerí dvanáctého.

Tabuli s ceníkem vstupného a otevírací dobou jsem si, bohužel, nevyfotil a údaje na internetu se výrazně – často až nesmyslně – liší. Pokud mě ale paměť neklame, tak otevřeno bylo +/- od 8,30 do 17,00 hod. a vstupné přišlo na nějakých 110,- Kč (otevírací doba a výše vstupného se ale zřejmě mění podle turistické sezony, takže cena může být i třetinová a otevírací doba o dvě hodiny kratší). V tomto případě je to ale skutečně v podstatě zadarmo …

Tím by byly základní informace vyčerpány a přidejme teď ty rozšiřující pro fajnšmekry.

Johanitská hradní pevnost v Bodrumu byla pevninským protipólem staršího hradu na ostrově Kos. Stavbu hradu vedl německý řádový architekt Heinrich Schlegelholt, který zde využil sopečný kámen, mramorové sloupy a reliéfy z nedalekého mauzolea v Halikarnasu i nejmodernější prvky tehdejší pevnostní architektury. Je přitom zajímavé, že první hradby byly dokončeny v roce 1437, zatímco hradní kaple již koncem roku 1406 (v letech 1519 až 1520 pak byla přestavěna). Ve skalách pod hradem bylo vyhloubeno čtrnáct cisteren na zachycování dešťové vody. 

Stavba třípatrové Anglické věže byla dokončena v roce 1413 a dalo se do ní vstoupit pouze přes padací most. Na západním průčelí můžeme vidět erb anglického krále Jindřicha IV. nad reliéfním zpodobněním lva. Proto se také věži často říkalo Lví.

Osmanská říše se pokoušeka hrad získat již od roku 1453, ale uspěla – díky rozsáhlému opevnění, na které byly použity části slavného mauzolea – až o sedm desetiletí později. Stalo se tak po dobytí hradu na ostrově Rhodos. Význam hradu pak postupně upadal – nějaký čas zde byla turecká vojenská základna, později veřejné lázně, armáda italská - a v roce 1895 se z hradu stala věznice.

Součástí hradu bylo svého času několik velmi cenných artefaktů z mauzolea v Halikarnasu. Jednalo se o dvanáct mramorových reliéfů zobrazujících boj Řeků s Amazonkami a sochy lvů a jednoho leoparda. Všechny je v roce 1856 Sir Charles Newton odstranil a odvezl do Britského muzea, kde se nacházejí dodnes.

Od roku 1921 zůstal hrad – s výjimkou období II. světové války, kdy hrad obsadila armáda - opuštěný a bez využití. Teprve v roce 1962 rozhodla turecká vláda o přeměně hradu na muzeum podvodních objevů z vraků starověkých lodí. Zdejší sbírka amfor, skla, bronzu, a předmětů z hlíny a železa z něj tvoří největší muzeum svého druhu na světě.

Hrad má celkem sedm bran, které jsou zdobeny nápisy a erby. Zajímavostí je někdejší Rytířský sál, kterému se dnes říká Skleněný. Zde jsou vystaveny různé cenné předměty ze skla, z nichž většina pochází z lodi, která se potopila v roce 1025. V horní části hradu se nachází sarkofág carijské princezny a také je odsud čarokrásný výhled na přístav a celé město.

Hrad sv. Petra v Bodrumu se nachází na malém skalnatém poloostrově mezi dvěma chráněnými zátokami. Tento poloostrov byl známý ve starověkém světě jako Zephyrion. Hrad si stále zachovává svou původní gotickou podobu a je zajímavé, že přes působí velice harmonicky, i když Řád johanitů sem umístil věže svých „členských zemí“ se specifickými prvky jejich vlastního stylu. Kromě již zmíněných věží – tedy francouzské, německé, italské a anglické – se zde také nachází věž španělská neboli Hadí.

Hrad měl původně pouze jednoduchý hradební systém, který později doplnila vnější hradba s baštami. Součástí opevnění byly např. také vložené dělostřelecké střílny, severní příkop, velký ravelin, přístavní věž nebo předhradí.

Bodrumský hrad sv. Petra je památkou zcela mimořádné hodnoty. Je dokonalou ukázkou hradní fortifikace 15. století s bastionovými zdmi, při jejíž stavbě byly použity kamenné prvky ze 4. století př. n. l. Při jeho prohlídce musíte počítat spíše s hodinami než minutami a nutná je i dobrá fyzická kondice.