Bříza (Všestary)

Lokalita, kde se nachází tato obec, byla osídlena již v době kamenné. Nálezy, které zde byly učiněny v 19. století – kamenné dláto a vrtaná kamenná sekyrka, se dostaly do vídeňského státního muzea. První zmínka o obci, jež vznikla při cestě z Hradce Králové k Hořicím, pochází až z církevní latinské listiny z 25. září 1376, kde se ještě jmenuje jako Prziess, o čemž hovoří také profesor Antonín Profous v knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-H“: „2. Bříza (lid. v Bříze, do Břízy, březskej), ves 6 km sz. od Hradce Králové: 1376 in villa Plotyss (= Plotiště) versus Prziess, Ler. II, 131; 1410 Procopius Rablik de Brzieza, patronus altaris OOSS. in E. s. Spiritus Grecz, Ler. VIII, f. 93; 1443 Mikess dictus Rablik de Brziezi p. e. etc., quod hered. suam in Brzieze et lán háje najblíž od Stežerek vendidit Jarossio de Slupna, RT. II, 197; 1548 Jan z Pernštejna prodává ves Břízu, AČ. 20/518.“ Založena byla na místě březového lesa, po němž dostala jméno, při cestě z Hradce Králové na Probluz. Podle pověsti, sepsané Františkem Ladislavem Sálem, vznikla v místech zaniklého hradu, na jehož nádvoří rostla vysoká a prastará bříza, jež měla být zasazena zakladatelem a budovatelem hradu Březkem. V jeho erbu měla být údajně bříza a kvůli tomu ji vysadil na nově vybudovaném hradě. Podle proroctví měli být jeho následovníci v plné síle a slávě, pokud tato bříza poroste a bude zelená.

Ve vsi bývala tvrz, na níž v letech 1383-1411 seděl Prokop Rohlík z Břízy a roku 1443 jeho příbuzný Mikeš. V roce 1486 Bříza po smrti Anny, vdovy po Leškovi z Lípy, spadla na krále Vladislava II., který ji daroval jako statek odumřelý Mikuláši Trčkovi mladšímu z Lípy. Koncem 15. století zanikla zdejší tvrz. Na počátku 16. století byl pánem Břízy Petr Huneš z Brloha, který ji roku 1508 prodal městu Hradci Králové, kterému zdejší poddaní platili v roce 1541 11 kop, 28 grošů a 3 denáry půlletního úroku. V Bříze nepatřila městu jen samotná ves, ale též lesy, které byly s těmi u Těchlovic a Boharyně spravovány lesním úředníkem, který byl zván jako purkrabí. Roku 1547 byla Bříza zkonfiskována králem Ferdinandem I. a následně prodána Janu z Pernštejna na Pardubicích. Ten ji v následujícím roce prodal Zdeňkovi Zárubovi z Hustiřan, který zemřel před rokem 1570 jako bezdětný. Po něm zdědil ves nejspíše Václav starší Záruba z Hustířan, snad syn jeho bratra Petra. Roku 1586 Václav Záruba koupil Dolní Přím s příslušenstvím od Myslibora Hamzy ze Zábědovic, poručníka sirotků po Janu mladším ze Zábědovic, a dvou jeho zletilých dcer a připojil Břízu k němu. Po něm následovali synové Jiřík, pak Ctibor (oba † 1611). Po Ctiborově smrti jeho syn Jan Václav dostal v roce 1620 Břízu s 8 vesnicemi a 2 dvory. Jeho bratr Vilém, jemuž připadl Dolní Přím a ostatní dědictví po otci, měl dceru Ludmilu Magdalenu, provdanou za Linharta z Vinoře na Popovicích († 1658). Ten po smrti své manželky nabyl jak dolnopřímského statku, tak i Břízy a jiného majetku, který dříve patřil Janu Václavu Zárubovi z Hustířan. Po třicetileté válce se připomíná roku 1654 v Bříze 14 selských živností, 8 chalupníků a 18 zahradníků, 5 pustých chalup, z nichž zbyla jen místa a 128 korců pozemků. Ale byly tu i selské živnosti pusté, protože v roce 1718 je jich zmíněno 5. Roku 1658 zemřel Linhart z Vinoře a o 3 roky později si jeho synové rozdělili otcovské dědictví. Rudolf dostal Břízu a jiné vesnice a Julius obdržel Dolní Přím s ostatním dědictvím. Po jeho smrti v roce 1672 dědil bratr Rudolf. Ten zemřel roku 1677 a veškeré své jmění odkázal královéhradecké jezuitské koleji. Podle urbáře z roku 1740 byli v Bříze pouze 3 sedláci, 4 chalupníci s rolemi a 4 chalupníci bez rolí. Při jednom selském statku byla výsadní krčma Jana Kudrny. Kromě toho tu byl rovněž jeden řeznický krám a dvůr, který před rokem 1718, asi po třicetileté válce, byl sveden z pustých selských živností Soudkovské, Čechovské, Kočovské, Nejedlovské a Žitovské a z jiných pustin. Měl 340 korců výsevku a byl při něm též rybník Březský, jenž držel 4letou kapří násadu na 2 tepla, Březský les asi o ploše 120 korců a 2 chmelnice. V roce 1760 leželo v Probluzi, Rosnici, Bříze, Plotišti a v Malšovicích císařské vojsko pod velením Ernsta Gideona von Laudona. Když byl jezuitský řád roku 1773 zrušen, přímský statek připadl studijnímu fondu. O 3 roky později bylo v Bříze 15 usedlíků, kteří za výkup roboty platili ročně 289 zl. a 56 ½ kr. a kontribuce 32 zl. a 24 ¼ kr. V roce 1780 byl dvůr v Bříze zrušen a jeho pozemky („Familie“) rozděleny mezi 37 rolníků, kteří z nich platili 626 zl. a 17 ½ kr. dědičného nájemného. Roku 1806 koupili od studijního fondu přímský statek Václav Klement a Václav Slivenský a od nich v roce 1811 Jan Riedl, po němž následoval roku 1815 František Riedl.

Bříza náležela k přímskému statku až do roku 1849, kdy se stala samostatnou politickou obcí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA062018400). O 8 let později bylo v obci 48 domů a 315 obyvatel. V roce 1865 byla převzata do správy okresní silnice, vystavěná z Neděliště přes Světí do Břízy k hranicím nechanického okresu. Během bitvy u Hradce Králové 3. července 1866 byl sveden o Břízu a sousední les tuhý boj mezi rakousko-saskými a pruskými vojáky. Právě odtud byli ustupující Rakušané a Sasové ostřelováni pruským dělostřelectvem. Po bitvě byla v cihelně zřízena malá pruská nemocnice. 5. července 1866 byl od Břízy ostřelován pruským dělostřelectvem Hradec Králové. Následně Prusové své ležení u Břízy opustili. Roku 1869 bylo v Bříze 49 domů a 360 obyvatel. V roce 1888 vznikla Hospodářská a čtenářská beseda. Roku 1889 byl ustaven SDH (viz https://sdhbriza.estranky.cz/clanky/historie.html). 29. července 1895 zasáhlo obec velké krupobití. V následujícím roce vznikl SDO, který před 1. světovou válkou zanikl. Roku 1902 došlo k ustavení Hospodářského strojního družstva a v roce 1908 byla obnovena Hospodářsko-čtenářská beseda. V té době bylo zdejší živnostnictvo zastoupeno hostinskými a kupci Janem Kudrnou a Antonínem Dejlem, kovářem Václavem Bubnem, krejčím Janem Maníkem a švadlenou Marií Václavíkovou. 16. května 1912 bylo zaprotokolováno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, z. s. s r. o. v Bříze, jež se zasloužilo o elektrifikaci obce. V 1. světové válce padlo 12 zdejších mužů (Josef Charbuzský, Josef Kovanda, Rudolf Kovanda, František Kudrna, Josef Mareček, Josef Moník, Václav Novotný, František Polívka, Josef Polívka, Jaromír Souček, Pavel Svatoš, František Špaček).

Roku 1918 byl zrekvírován zvonek ze zvoničky a v témže roce byl nahrazen ocelovým. Roku 1923 byl vystavěn obecní dům. V roce 1930 vznikl SDO „Tyl“. O 10 let později bylo v Bříze 68 domů a 312 obyvatel. Za německé okupace nosila obec pojmenování Birk. V letech 1944-1945 prošlo obcí několik zajateckých transportů. V roce 1952 bylo založeno JZD, které roku 1960 změnilo název - JZD Nový směr Hradecka Bříza a k 1. lednu 1973 bylo připojeno k JZD Všestary. 1. července 1960 se obec stala součástí Všestar. 13. září 1964 byla předána do užívání nová požární zbrojnice. Roku 1968 byl přestavěn hostinec. V roce 1969 byla vybudována nová hráz rybníka. Roku 1978 byla dokončena prodejna Jednoty a o rok později došlo k zahájení budování kanalizace. V 1. polovině 80. let pak došlo ještě k vybudování čekárny, opravě požární zbrojnice a zřízení kompletně vybaveného sociálního zařízení ve zdejším družstevním středisku. Celé úsilí o rozkvět obce vyvrcholil rekonstrukcí elektrické sítě v roce 1989. Roku 1995 došlo k dokončení plynofikace obce. V roce 1996 byla opravena hasičská zbrojnice a požární nádrž. V roce 2010 byl zaregistrován Nohejbalový klub Bříza a o 4 roky později byla vyměněna okna v hasičské zbrojnici. 10. listopadu 2018 byl odhalen pomník padlým v 1. světové válce. V letech 2018-2019 byla provedena kanalizace a roku 2020 došlo k dostavbě vodovodu a opravě místních komunikací.

Z místních pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž z roku 1893, pomníky padlých vojáků v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 (typová pyramida pruského praporečníka Ernsta Kachnera, 4 pruských a 5 rakouských vojáků, jež byla věnována Františkem Waldekem roku 1893; malá pískovcová typová pyramida pruského vojína od 1. dolnoslezského granátnického pluku č. 10, zřízená v roce 1893 též Františkem Waldekem; kříž typu č. 298 na hrobě 50 rakouských a pruských vojáků z roku 1902; pomník pruské pěší brigády č. 21 z roku 1908 od sochaře Zdeňka Ježka z Hradce Králové, který byl v roce 1941 přemístěn na náves; pomník všeobecného věnování rakouským vojákům padlým v obci Bříza od téhož sochaře z roku 1910) a dřevěná zvonička z roku 2016. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je František Polívka (1. srpna 1860 Bříza - 2. července 1923 Olomouc), ředitel české reálky v Olomouci, přírodovědec a spisovatel. Za zmínku však stojí též pražský obhájce a místní rodák JUDr. Oldřich Souček a pak rolníci Josef a Václav Charbuští, kteří bývali ve vedení Rolnického družstva skladištního a výrobního v Hradci Králové a nesmíme opomenout též to, že se v Bříze nějaký čas ukrýval před pronásledováním major Josef Matohlína (viz https://www.valka.cz/Matohlina-Josef-t192551).