Bruggy/Brugge

Město leží v těsné blízkosti dálnice E40 na řece Reie a síti kanálů, které město spojují nejen s s mořem (Oostende a Zeebruge), ale i s vnitrozemím (Gent). Město je označováno jako Benátky severu. Plavba po městských kanálech je oblíbenou turistickou atrakcí.

Původně zde byla galorománská osada. Pod současným názvem je o městě první zmínka až v 9. století, kdy zde byl námořní přístav. Nejvíc se obchodovalo s Anglií, ale i se Skandinávií. Koncem 15. století se kanál postupně zanesl, město již nemělo přístup k moři, obchod začal upadat a v r. 1850 bylo Bruggy nejchudším městem Belgie. I to byl důvod, proč nebyly prostředky na přestavbu a novou výstavbu, město si tak zachovalo středověký ráz, je zde řada původních gotických staveb. Během 20. století si právě proto město našli turisté a Bruggy se staly významným turistickým střediskem. Dokonce byly obnoveny kanály, které město spojuje s mořem. Historické centrum bylo roku 2000 zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Toto město jsme navštívili při naší velké cestě do Skotska. Protože jsme spali v kempu Caming Memling v Sint Kruis východně od Bruggy, přijeli jsme do města z východní strany. Průjezd po mostech přes kanál (alespoň z této strany) je jen jednosměrný, takže jsme po hlavní silnici jeli kousek vpravo a hned po mostě vlevo. Projeli jsme krásnou původní Křížovou bránou (Kruispoort) a hned odbočili vpravo. Na návrší u kanálu mají větrné mlýny. Nejstarší Sint Janshuysen na nábřeží Kruisvest pochází z r. 1770, bývá v provozu v létě při větrném počasí, což za nás bohužel nebylo. Mlýny jsou při kanálu celkem čtyři a soužili k mletí zrna a byly zdrojem energie.

A hned u nich se nechalo zaparkovat. Zleva byl park, nikde zákaz a dokonce nikde ani parkovací automat.

Od prvního mlýna jsme se vydali uličkou Stijn Streuvelsstraat do středu města. Cestou jsme se zastavili v kostele sv. Anny (Sint Annakerk), o kterém jsem se dočetla, že je jedním z nejkrásnějších kostelů v Bruggách. Je to římskokatolický kostel, který byl v r. 1516 přestavěn na trojlodní modlitebnu. Po částečném zničení byl v r. 1611 postaven nově, koncem 17. století byl přestavěn pozdně goticky, ale už s barokními prvky. Musím přiznat, že vnitřek kostela nás velice příjemně překvapil. S ničím podobným jsme se ještě nesetkali.

Trošku jsme se v okolí prošli - po Korte Sint-Annastraat, Moenmeers, Leffingestraat a dál přes kanál a snažili jsme se držet stejný směr centrum. V křivolakých nepravidelných uličkách to byl trochu problém, ale hlavním bodem byla vysoká věž na náměstí. Ve městě jsou dvě stará náměstí – Burg a Grote Markt.

Podařilo se nám dostat se dřív na náměstí Burg. Kdysi zde stála pevnost, která město chránila. Na východní straně náměstí se nachází bílý, zlatě zdobený bývalý Justiční palác (Gerechtshof) z 18. století. Uvnitř budovy je světoznámý otevřený krb z dubového dřeva, mramoru a alabastru, který byl postaven r. 1528 na počest vítězství císaře Karla V. nad francouzským králem Františkem I. v Pavii v r. 1525. V současné době je zde městské turistické informační centrum.

Doporučuji projít brankou do uličky Blinde Ezelstraat, kterou se za chvilku dostanete ke kanálu. Nás to bohužel nenapadlo, až později jsem se o tom dočetla jako o zajímavosti.

Dominantou náměstí je sousední budova - gotická radnice (Stadhuis) ze 14. stol. Je to jedna z nejstarších Radnic v Belgii a Nizozemí. Budova je vyzdobena 48 plastikami flanderských hrabat. Původní sochy byly zničeny za francouzské revoluce. V 19. století byly nahrazeny novými. Nejznámější je gotická síň – nádherné nástěnné malby z 19. století, zdobený strop, to je mistrovské dílo.

V rohu náměstí na Radnici navazuje Bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed), v jejíž dolní kapli je uchovávána ampule údajně obsahující kapku Ježíšovy krve. Byla postavena r. 1139 – 1149 a je to jediný kompletně zachovaný románský kostel. Během francouzské revoluce bylo horní patro zničeno, gotická přestavba je z let 1819-18139. Na baziliku byla kaple povýšena r. 1923. Do baziliky je volný vstup a prohlídka rozhodně zato stojí.

Okolo restaurace Tom Pouce jsme pokračovali ulicí Breidelstraat na hlavní náměstí – Grote Markt, které je nejstarším místem města. Bylo založeno r. 958 jako tržiště. Uprostřed je pomník cechmistrů Jana Breydela a Pietera de Conincka, místních rodáků, kteří stáli v čele odboje proti francouzské nadvládě ve 14. století. Okolo náměstí je řada hezkých, barevně zdobených domů – v přízemí jsou často restaurace.

Východní část náměstí zaujímají budova zemského soudu (Provinciaal Hof) postavená v novogotickém stylu v letech 1887 – 1921. Přední část budovy je bílá, zadní část budovy je z červených cihel, stejně jako sousední pošta, která byla dokončena r. 1891. Hala budovy je volně přístupná. Dál jsme se bohužel nedostali.

Budova vlevo od zemského soudu je z let 1910 -1914 a byla postavena jako obytný dům pro guvernéra.

V jihovýchodní části se nachází tržnice Halle, založená roku 1240. V hale bylo několik místností, kde řemeslníci nabízeli své zboží. Původní dřevěná věž měla funkci strážní věže. Již v r. 1280 shořela. Byla často přestavována, zpočátku stále s dřevěnými prvky. Současná věž Belfort (Beffroi) je dominantou náměstí, je vysoká 83 m, je z r. 1822, je mírně nakloněná, přístupná jako rozhledna. Nahoru vede 366 schodů. Ve věži je zvonkohra se 47 zvony. My jsme pouze pod ní prošli na vnitřní nádvoří, ale na věž jsme nešli. Byli jsme už docela ušoupaní a měli jsme pocit, že už nemáme ani tolik času, abychom si to mohli vychutnat.

Již jsme jen tak procházeli uličkami a doufali jsme, že skončíme tam, kde potřebujeme. Podle kanálů se nechá docela dobře orientovat. Měli jsme štěstí, skončili jsme opět u naší Křížové brány (Kruispoort). Byla součástí opevnění z r. 1297. Současná brána je novější – z počátku 15. století. Nad vchodem z městské strany je výklenek s křížem. Přes kanál původně vedl padací most.

Protože průjezd branou je pouze v jednom směru, museli jsme se trochu vrátit do centra a zajet na vedlejší most. Na jedné straně je škoda, že jsme nezajeli o kus dál, abychom projeli další historickou branou, ale takhle jsme měli ještě jeden zážitek. Mosty jsou zvedací a tak jsme viděli, jak se zvedají a jak velké lodě po kanálu proplouvají.

Gentskou bránu (Gentpoort) jsme proto zahlédli jen z auta. Ta vznikla až v 15. století – současně s přestavbou Křížové brány. Město mělo ještě třetí bránu, ale ta se již nedochovala.

Město je to nádherné, není to přímo velkoměsto, ale chtělo by to mít víc času, aby si člověk mohl prohlédnout i interiéry a řadu dalších zajímavostí, které tam jsou. Neviděli jsme nejstarší kostel sv. Salvátora (Sint Salvatorskekrkhof), klidné zákoutí Dvora bekyní (Begijnhof), krásná procházka musí být parkem Minnewater s jezírkem lásky, určitě zajímavá by byla prohlídka muzea čokolády s ukázkou výroby a ochutnávkou. Snad někdy příště.