Byala – antická pevnost na mysu sv. Atanáše (Бяла - Късноантична крепост на нос Св. Атанас)

Bulharské městečko řecko-thráckého původu Byala, nacházející se nějakých padesát kilometrů jižně od Varny, proslavil zejména jeden čichový orgán. Nos je totiž Bulharsky mys a na mysu sv. Atanáše se zde nachází pozdně antická nebo raně křesťanská pevnost, respektive pozůstatky opevněného města. Byla postavena pravděpodobně na přelomu.4. a 5. století, aby již po pouhých dvou stoletích zůstala zničena a opuštěna. Smutný a brzký konec ji potkal díky nájezdům Avarů i Slovanů a později již nebyla nikdy rekonstruována. Dávno před touto pevností zde existovalo osídlení v období starší doby bronzové (4. tisíciletí př.n.l.), které mezi 6. až 1. stoletím před Kristem vystřídalo thrácké kultovní centrum. Tato osídlení v posledních letech doložily různé nálezy při archeologických vykopávkách. Nalezeny zde byly i pozůstatky chrámu z tohoto období. Později v těchto místech existovala Heraklova svatyně. A koncem 4. nebo na počátku 5. století zde vzniká mohutnými hradbami obehnané pevnostní město. Proto také Bulhaři toto místo označují jako Антично селище и Късноантична крепост на нос Св. Атанас … takto dlouhý nadpis však na stránky Turistiky umístit nelze.

Město se nacházelo na rozloze přibližně 35 ha a tvořily jej ulice obytných čtvrtí i církevní část, ve které se nacházela raně křesťanská bazilika, tři křtitelnice (jedna přímo v bazilice) a posvátné studny. Při vykopávkách byly objeveny také pozůstatky tří vinařství, několika keramických pecí, dvou objektů pozdně antických lázní a mnoha domů s dílnami. K tomu můžeme přidat také fragmenty starověkého vodovodu a keramické kanalizace. Jiřně od mysu se pak nacházel starý přístav, který zde zůstal až dodnes. V jeho okolí bylo pod hladinou moře objeveno rovněž množství pozoruhodných artefaktů, např. kamenné i železné kotvy z období 1. tisíciletí př.n.l. až 19. století po Kristu. Hradby uzavíraly město na mysu sv. Atanáše od strany severovýchodní po jižní a byly postaveny z tesaného kamene. Ve vzdálenosti 10 metrů od nich byl vyhlouben hluboký příkop. Hlavní brána pevnosti se nacházela pravděpodobně téměř ve středu západní stěny, na severní straně byla umístěna kruhová věž. Hradby, jejichž hlavní stěna byla dlouhá 250 m, jsou zachovány – samozřejmě – především v jejich podzemní části, nad zemí můžeme vidět pouze základy opevnění a malou část zmíněné kruhové věže.

Na mysu sv. Atanáše (sv. Atanas) byly postupně vykopány, zakonzervovány a veřejnosti představeny fragmenty raně křesťanské baziliky, její křtitelnice (podle všeho měla stěny vyzdobeny freskami a nápisy), dobře zachovalého vinařství, episkopálního (biskupského) obytného domu, pece na výrobu keramiky a několika obytných i obchodních budov z 5. a 6. století. Celý oplocený areál se nachází na okraji nové moderní části města Byala a je lehce dostupný jak po nové silnici, tak po chodníku pro pěší. Ve vstupní části se nachází také malé informační centrum s prodejnou suvenýrů. V areálu si můžete prohlédnout velké množství informačních tabulí – mimo jiné - s fotografiemi a kresbami, představujícími nejen rekonstrukci jednotlivých budov, ale i život a osud pozdně antického opevněného města na mysu a jeho přístavu. Najdeme zde také - v přesném poměru vytvořený – rekonstrukční model starobylého města, který se nachází u vchodu do areálu.

Zdejší archeologové tvrdí, že objevy na mysu sv. Atanáše změní vnímání raně křesťanské architektury nejen v Bulharsku, ale v celém byzantském světě. To asi neposoudím, ale pár slov o jednotlivých objektech ještě přidat můžu. Zdejší vinařství se skládalo ze dvou kamenných budov, propojených dřevěnou chodbou. V jedné z nich se hrozny skladovaly, ve druhé lisovaly (podobné objekty byly nalezeny na Kavkaze, na Krymu, v Srbsku a v Izraeli). Toto vinařství bylo zřejmě součástí klášterního komplexu. Celá pevnost, která může být označována stejně jako pozdně antická i raně byzantská, byla součástí velkého vojenského obranného systému, postaveného byzantskými císaři Anastasiem I. a Justinianem. Bazilika byla orientována od východu na západ a před jejím vchodem stála patrová budova, sloužící jako úložiště pro církevní předměty. V jižní části pak stála dvoupodlažní budova pro kněze. V samotném areálu – ale i v centru města – si můžete prohlédnout velké amfory, sloužící k uskladnění vína. Celá pevnost během své relativně krátké existence přežila – s různými ztrátami – několik přírodních katastrof i invazí nepřátelských vojsk a definitivně ji zničil až velký požár v roce 614. Ke konci výkopových prací na jaře roku 2013 zde bylo nalezeno sedm zlatých mincí obrovské hodnoty.

Celý objev pevnosti, která se nacházela na trojúhelníkovém ostrohu, vybíhajícím do moře, byl však původně prý jen náhodou. Nějaký německý podnikatel se rozhodl koupit ve městě Byala pozemek a postavit na něm rezidenční komplex. To mu ovšem nestačilo a zakoupil ještě pozemek na mysu sv. Atanáše, kde chtěl postavit nový obytný komplex. Těsně po zahájení výstavby byly objeveny podzemní části starověkého sídliště. To německého investora neodradilo a stavbu domu dokončil. V roce 2009 zde však byly zahájeny intenzivní archeologické práce. Celá restaurace, konzervace a výstavba v areálu stála 5,3 milionu leva, z nichž téměř tři čtvrtiny uhradila Evropská unie.

Některé ze zajímavých nálezů, objevených při vykopávkách na mysu sv. Atanáše, si můžete prohlédnout v archeologickém muzeu, které se nachází v centru městečka Byala. Je malé, příjemné a určitě stojí za návštěvu.