Obzor (Обзор)

Samotné bulharské městečko Obzor není typickým přímořským letoviskem, což je v tomto případě jednoznačným přínosem. Nachází se – za použití našeho označení správních celků – v okrese Nesebar a kraji Burgas. Leží v podstatě na polovině cesty mezi Burgasem a Varnou a jeho nejbližším sousedem je městečko Byala (nebo chcete-li spíše Bjala). Žije zde asi dva a půl tisíce obyvatel, ale v sezoně se jejich počet téměř zdvacetinásobí. Městečko má několik náměstí a náměstíček, asi čtyři hlavní ulice a vlastní autobusové nádraží, z kterého vyjíždějí autobusy do všech důležitých měst a obcí širokého okolí; severní Varnu (cena 8 leva) a jižní Burgas (za 9) nevyjímaje. Problémem pro ty, kteří chtějí autobusem dojet na letiště k rannímu odletu může být fakt, že první „dělnický“ spoj zde vyjíždí až v 8,10 hod. Zkrátka jsme na Balkánu a tady se nespěchá.

Historie města se údajně píše již více než tři tisíce let. Založili ho zřejmě Thrákové jako Naulochos nebo Tetranaulochos. V průběhu prvního tisíciletí před naším letopočtem zde vzniká řecká osada nazvaná Heliopolis neboli Slunečné město. Po dobytí této oblasti Římany, tedy v 1. století před naším letopočtem, je na území dnešního Obzoru postaven Jupiterův chrám a město dostane jméno Teopolis (Město bohů) nebo Templum Jovis. Téměř ve všech dostupných materiálech se můžete dočíst, že zbytky chrámu se dochovaly v centru města. Nevím, já je nenašel a nevím ani o nikom, komu by se to podařilo. Tato oficiální informace vznikla zřejmě jako mnohé příspěvky na Turistice – nekonečným kopírováním jiných článků. Jedině, že by za tento chrám chtěl někdo považovat jakýsi – v parku umístěný – „umělohmotný“ amfiteátr, na kterém se konají např. různé folklorní festivaly nebo podobnou atrapu pod náměstím Svobody, u které se nachází alespoň malé lapidárium kamenných artefaktů.

Později zde vzniklo letní sídlo byzantských císařů a bulharská pevnost Kozyak. Za časů Osmanské říše je osada přejmenována na Gyozeken, tedy Přehled. Své současné jméno získává Obzor v roce 1936 a v září 1984 je Obzor oficiálně prohlášen za město. Jeho plocha se stále zvětšuje, zejména díky tomu, že severním směrem - tedy za lunaparkem a stadionem – vznikají nové rozsáhlé hotelové komplexy. Písčitá pláž prochází celým městem, respektive pod ním. Město se totiž k moři svažuje. Pláž má celkem asi osm kilometrů a ohraničuje ji severní mys (bulharsky nos) sv. Atanase a jižní mys Emona. Najdete zde také nějaké pozůstatky antických sloupů a hlavic, malé archeologicko-etnografické muzeum a spoustu hospůdek, kavárniček a barů. Většina těch známějších je soustředěna kolem náměstí Svobody, kde se nachází i Hodinová věž a zajímavá fontána, která v noci střídá barvy. Tady najdete i Red Rock Club nebo flintstoneovskou pravěkou dinohospodu, nazvanou Coctail Bar Badrock (ta pravěkost se zde projevuje – kromě maket dinosaurů - hlavně absencí záchodů … chodí se jinam a za peníze). Kromě desítek směnáren zde najdeme i banku a budovu pošty. V centru města stojí také kostel sv. Jana Křtitele. Byl postaven na počátku 20. století a působí dojmem klasického pravoslavného chrámu. Militantnější typy jistě potěší vojenský bunkr, který postavili nad jižní pláží v průběhu II. světové války Němci.

Podle názoru místních se všude pod zemí nacházejí pozůstatky antických staveb. Proto každý, kdo zde něco staví, vše rychle zničí nebo zahrabe, protože jinak úřady stavbu zastaví a pokračování povolí až po osmi letech. Docela bych tomu věřil, protože když v roce 2013 chtěli pokládat na jednom zdejším náměstíčku nový asfaltový koberec, objevili omylem zbytky raně byzantských lázní. Ty byly následně odkryty a dnes si je můžete přes pletivový plot prohlédnout.

V každém případě je Obzor místem velmi příjemnným a každý si zde vybere to své. Ceny jsou mírnější než v klasických letoviscích Slunečního pobřeží a v mnohých restauracích se v jídelních lístcích vyskytuje i čeština. Jedním z oblíbených piv je zde - našinci domácky znějící - Zagorka. Jenom mladí, kteří navštívili zdejší diskotéku, tvrdili, že bulharský hip hop se moc dlouho poslouchat nedal ...