Bystrzyca Kłodzka - kostel sv. Michaela Archanděla (kościół św. Michała Archanioła)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Nezpochybnitelnou a krásnou hlavní dominantou půvabného polského města BYSTRZYCA KLODZKA, nacházejícího se nedaleko českopolských hranic, je pozoruhodný římsko-katolický farní kostel sv. Michaela Archanděla. Není se co divit, vždyť chrámová věž dosahuje úctyhodné výšky 60 metrů. Stavba kostela byla dokončena před rokem 1336, kdy je také poprvé písemně zmiňován, a – i když někteří odborníci upozorňují na výsledky pozdější barokní přestavby a různých rozšíření – ta gotika na jeho návštěvníka dýchá stále, a to velmi silně. Zcela původní podoba chrámu není známa, ale je pravděpodobné, že jeho nejstarší částí bylo románské trojlodí, které doplnila severozápadní věž a presbytář.
První velkou ránou pro kostel bylo setkání s husity. Ti jej vážně poškodili v roce 1426 a aby toho nebylo málo, roku 1475 kostel vyhořel a následně musel být přestavěn. V roce 1497 bylo dokončeno polygonální kněžiště, přestavba jižní části lodi se dvěma kaplemi skončila dokonce až roku 1511. Přestavbou prošel kostel Archanděla Michaela ještě v roce 1676 a roku 1793 byla na severní straně přistavěna nová sakristie. Západní dvouštítové průčelí s neorenesančními portály získalo svou definitivní podobu při komplexní renovaci v letech 1914 až 1916 a kostel tak historií připomíná katedrálu Pražského hradu. Východní a západní stranu tohoto svatostánku od sebe také dělí sedm století. A na počátku roku 1950 byl tento chrám zapsán do seznamu památek.
Bystřický kostel je budovou z kamene a cihel. Na první pohled se v podstatě jedná o klasické gotické dvojlodí, které ovšem doplňuje další úzká a kratší „lodička“. Chrám má čtyřhrannou věž, v horní části přecházející v osmiúhelník, a dvojici sedlových střech. V interiéru potěší křížová žebrová klenba a množství kamenných architektonických detailů, pocházejících z 13. až 16. století, jako jsou portály, hlavice a okenní ostění. Nejstarší a nejcennější částí mobiliáře je pak socha Panny Marie s dítětem, umístěná na hlavním oltáři. Tato skulptura vznikla v 15. století, je pozlacená a pokryta polychromií. Z roku 1577 pochází pískovcová renesanční křtitelnice a pískovcové erby, z období baroka krásná mříž ze 17. století. Rokokové jsou nádherné varhany z roku 1753, kazatelna (1874) a hlavní oltář byly vyrobeny již ve stylu neogotickém.
Kostel, který je často označován za jednu z nejkrásnějších sakrálních památek v celém Polsku, nebývá – bohužel – běžně přístupný a většinou se do něj dá nahlédnout jen „přes mříž“. My měli to štěstí, že jsme k chrámu Archanděla Michaela dorazili těsně před začátkem svatby a stihli jsme si ho proto i - relativně - pořádně prohlédnout. Díky tomu mohu ve fotogalerii nabídnout také snímky pozoruhodného interiéru, včetně malovaného kazetového stropu pod kruchtou.
Nedaleko kostela stojí renesanční fara z roku 1575.