Bystrzyca Kłodzka - Trojiční sloup
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Jakožto královské město, musela Kladská Bystřice reprezentovat svůj význam i na výzdobě svých veřejných prostranství. Hlavní městské náměstí (dnes Svobody) zdobí od roku 1736 barokní sloup Sv. Trojice. Jedná se o dílo vrcholného baroka. Autorem byl významný slezský sochař a řezbář Anton Joerg (Jörg), iniciátorem a donátorem sloupu byl zdejší měšťan Robert Kleinwachter.
Trojboký sloup nese prolomený podstavec a rovněž trojbokou balustrádou. Vrchol sloupu nese Svatou Trojici v poměrně netradičním pojetí, Bůh Otec je celkem běžný důstojný stařec, zlatá holubice je stále tradiční zobrazení Ducha Svatého, do té doby méně tradiční je ovšem spodobnění Syna (Ježíše Krista) v podobě Beránka božího z Apokalypsy (rovněž pozlacený). Čelní strana sloupu je ozdobená sochou Panny Marie (Immaculata). Podstavec nese další tři světce – sv. Josef, sv. Jáchym, sv. Anna.
Na čelní straně podstavce pod Pannou Marií vidíme Archanděla Michaela jak drtí Satana (coby draka či jakéhosi plaza). Archanděl Michael je patronem zdejšího gotického kostela. Vlevo od něj vidíme sv. Floriána, patrona hasičů i samotného města, dalším svatým je František Xaverský (hádali jsme Antonína z Padovy), posledním je oblíbený barokní světec Jan Nepomucký.
Jakožto Moravany (a Čechy) nás potěšil erb města. Bystrzyca je od roku 1316 městem královským, výsady jí dal Jan Lucemburský a ve znaku vidíme dvouocasého českého lva. Sloup poukazuje mj. Na to, že Bystřice Kladská (Habelschwerdt) bylo první město v Kladsku, které se po protestanství vrátilo ke katolictví. Smutnější je, že brzy po té celé Kladsko a Dolní Slezsko ztratila česká královna Marie Terezie ve válkách s Pruskem, od té doby je již celá oblast v cizině, naštěstí dnes spřátelené a dobře přístupné od přechodu v Dolní Lipce, coby kamenem několikrát dohodil a kousek potlačil...