Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Bystřický kostel sv. Jana Nepomuckého patří mezi méně známé památky tohoto krásného dolnoslezského města. Možná je to proto, že jeho současná podoba byla dokončena až v roce 1833, od kdy se také datuje jeho současné zasvěcení, možná proto, že kostel prošel vkusnou rekonstrukcí až v roce 2013 a dnes vítá návštěvníky města na soutoku dvou řek zářivou oranžovou barvou. V základu se ovšem stále jedná o cihelnou barokní stavbu s jednou věží a filiální kostel farnosti sv. Michaela Archanděla. V minulosti také kostel sloužil jako součást církevního špitálu.
Původní kostel zde ovšem stál již ve 14. století a již tehdy byl součástí nemocnice, nacházející se za městskými hradbami. Ve své historii také velmi často měnil zasvěcení; byl kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sv. Petra a Pavla a později také sv. Antonína. V minulosti byl tento chrám také několikrát vážně poškozen a opakovaně i vyhořel. O tom, že se však nejedná v žádném případě o stavbu bezvýznamnou, svědčí nejlépe fakt, že na seznam polských kulturních památek byla tato budova zapsána již v polovině prosince roku 1958.
Závěr chrámu má tvar půlkruhové apsidy, na severní straně se nachází sakristie, na té západní zvonice s valbovou střechou. Samotná kostelní budova má střechu sedlovou. Mobiliář, dochovaný v interiéru, pochází většinou z období baroka. Za nejcennější bývá považován pozdně barokní oltář s obrazem, zobrazujícím sv. Jana Nepomuckého s andělem. Ten si přikládá prst ke rtům, čímž naráží na smrt patrona kostela, který zemřel pro dodržení zpovědního tajemství. Varhany jsou klasicistní a vyrobil je Albert Vogel z Zabkowic. Zaplatil je vratislavský biskup Josef II. Knauer. Zajímavé jsou také okenní vitráže, zobrazující sv. Františka. Byly vytvořeny v roce 1912, financovalo je město – tehdy ještě Habelschwerdt - a jsou dílem Karola Bushe. Věžní hodiny pocházející z roku 1840.