Bystrzyca Klodzka – pranýř (Pręgierz w Bystrzycy Kłodzkiej)
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Jednou z mnoha zajímavých památek dolnoslezského města BYSTRZYCA KLODZKA je středověký kamenný pranýř, pocházející z roku 1566. Pranýř se nachází na Malém náměstí (Mały Rynek), kam však byl umístěn až druhotně. Do roku 1813 bylo jeho stanoviště na hlavním bystřickém náměstí, nedaleko budovy radnice (dnes Náměstí Svobody, tedy plac Wolności). Stával totiž původně tam, kde dnes stojí sloup Nejsvětější Trojice. V roce 1736 byla přesunut do jiné části tohoto náměstí a poté již putoval na své současné místo. Již někdy kolem roku 1900 byl pranýř uznán jako památka a obklopili ho - dnes již neexistující - řetězy. Do seznamu polských památek byl – jako vzácná připomínka historie soudnictví i soudních pravomocí města - zařazen v roce 2006.
Jedná se o přibližně 3,4 metru vysoký pískovcový sloup se čtvercovou základnou o straně s délkou 42 centimetrů. Poté přechází v osmiúhelník. Na základně si můžeme přečíst nápis „TRANSFERIRT" a – pro pranýř významná - data 1566, 1736 a 1813. Nejvyšší část sloupu má kruhový průřez a završuje ji kónická hlava s kovaným latinským nápisem „DEUS IMPRIOS PUNIT" („Bůh potrestá hříšníky"), což je citát z Žalmu 37.9. Na sloupu jsou umístěny také háčky s kroužky, které se používaly k připoutání a znehybnění odsouzence.
Pranýř původně sloužil k vykonávání trestů za přestupky a trestné činy, jako jsou například krádež, smilstvo nebo jednání v rozporu se soudobými Dobrými mravy. Odsouzení byli připoutáni ke sloupu na dlouhé hodiny, současně byli také vystaveni posměchu a pohrdání davu. Odehrávalo se zde také veřejné bičování. Po svém přestěhování do Malé náměstí v roce 1813 sloužil pranýř k různým „praktickým“ účelům, jako je kandelábr nebo uvazování koní.