Cerekvice nad Bystřicí

Zdejší malebná lokalita nedaleko říčky Bystřice byla osídlena již v pravěku, čehož důkazem mohou být nálezy kosterních pozůstatků a bronzových nástrojů při stavbě školy roku 1911 a objevy části mlatu, pazourkových nástrojů a zbytků rozbitých popelnic pod vrchem Lysicí při jarní orbě v roce 1937. První písemná zpráva o Cerekvici však pochází až ze 3. října 1357, kdy se stal farářem v obci Ples u Jaroměře Vicemil z Cerekvice. Její pojmenování (původně Czirkvicz, Czierkvice, Církvice, Cerekwitz, Zerekwitz) má pocházet od slova „cerekev“, označujícího dřevěný kostel. 10. února 1368 zdejší faru směnil plebán Příbek s farářem Oldřichem ze Žiželevsi. Tuto směnu posvětili majitelé vsi a zdejšího podacího Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvice. V roce 1377 byl cerekvickým plebánem Zdeněk. Roku 1394 zemřel plebán Oldřich a jeho nástupcem se stal kněz Střezimír, jehož podali bratři Vinold a Jan Paták z Cerekvice.

Tato ves často měnila své držitele, a tak se mnohdy prameny v jejich soupisu liší. V roce 1444 byl uváděn mezi bojovníky podobojí Léva z Cerekvice, jenž roku 1458 založil špitál v Hostinném. V letech 1505-1518 náležela Cerekvice Otíkovi Holovouskému z Holovous. Jeho nástupce Petr z Holovous prodal v roce 1530 tvrz, dvůr a ves Cerekvici Janu Litoborskému z Chlumu. Tento rok je významný tím, že byla poprvé zmíněna zdejší tvrz. Před rokem 1533 koupil statek Jiřík Vlk z Kvítkova. Po něm před rokem 1541 vlastnili Cerekvici Zdislav z Dobřenic a kolem roku 1561 Zdeněk Záruba z Hustířan, jehož potomci tu byli majiteli skoro 200 let. V roce 1609 byl vlastníkem cerekvického panství Vladislav Bukovský z Hustířan. Podle berní ruly z roku 1654 bylo v Cerekvici 5 chalupníků a 3 domkáři, 2 chalupy a 2 domky byly pusté. V letech 1660-1675 náležely Cerekvice Václavu Zárubovi z Hustířan, který koupil třebovětický statek a spojil ho s cerekvickým panstvím. V letech 1680-1689 zde vládla Františka Magdalena z Hustířan a na Cerekvici. Kolem roku 1690 přešlo panství na Jana z Bubna a v letech 1697-1726 náleželo Janu Adamovi Zárubovi z Hustířan. V roce 1729 prodal Jan Josef Záruba z Hustířan cerekvické panství polnímu maršálkovi Ullyssesu Browne z Montany, který zemřel roku 1754. Po něm ho zdědil syn Filip Jiří, jenž ho odkázal manželce Anně Marii, roz. hraběnce ze Sztaray a ta poté svému synovci Čeňku ze Sztaray. V roce 1791 vyhořelo Langrovo stavení čp. 9. Roku 1803 ustanovil Jiří Brown, aby zámecký kaplan vyučoval v zimních měsících děti v jedné místnosti na zámku. Po smrti manželky jeho syna Marie Anny, roz. hraběnky Sztarayové roku 1816 získal panství již zmíněný Čeněk (Vincenc) ze Sztaray, který ho v roce 1822 prodal Janu Kolowratovi Krakovskému z Újezda. Roku 1832 koupil panství za 220 000 zl. František Girtler z Kleebornu, který v roce 1834 odmítl půjčovat zámecké místnosti k vyučování. Roku 1835 měla Cerekvice 408 obyvatel a 59 domů.

V roce 1849 se stala Cerekvice samostatnou politickou obcí. Roku 1854 řádila v obci velká vichřice, jež vyvrátila i trojici dubů u kaple na Lysici. 26. ledna 1862 byla slavnostně vysvěcena nová škola, která byla postavena na místě staré chalupy čp. 53, jíž obci věnoval Štěpán Langr. Do té doby chodily zdejší děti do Hněvčevsi, kde byla škola od roku 1670. Prvním učitelem byl v letech 1862-1871 Václav Novotný, který učil zprvu 70 místních dětí. V září a říjnu 1862 zasáhla obec epidemie dobytčího moru. Za prusko-rakouské války v roce 1866 byl v zámku, ve škole a v kostele vojenský polní lazaret. Ti, co onemocněli cholerou, byli umístěni v čp. 12. Na místním hřbitově bylo pohřbeno celkem 362 vojáků z obou stran konfliktu. Roku 1870 vzniklo živnostenské společenstvo. V roce 1872 došlo k přiškolení Třebovětic a z cerekvické jednotřídky se stala dvoutřídní škola. V dubnu 1873 došlo ke zřízení četnické stanice. Téhož roku se ustavila JDO a na škole byla povolena výuka ženským pracím. První divadelní představení bylo sehráno 20. dubna 1873. O rok později byla škola již trojtřídní. V roce 1876 vznikl Krejcarový školní spolek, jehož náplní byla finanční podpora na stravování chudých žáků v zimních měsících. V březnu 1882 začaly jezdit vlaky na trati Hradec Králové-Ostroměř. Zastávka byla zřízena v sousedních Třebověticích, v Cerekvici vznikla až později. Roku 1883 vznikl zdejší poštovní úřad. Předtím náležela obec k tomu hořickému. Prvním listonošem byl Jan Hanuš. V letech 1884-1885 byl upravován dům paní Kadečkové na poštovní úřad a přitom zde byl nalezen nevybuchlý dělostřelecký granát, který při neopatrné manipulaci vybuchl. Naštěstí nikoho nezabil a ani dům nespadl. 15. července 1887 připadl zdejší velkostatek císařskému rodinnému fondu za 220 000 zl. V roce 1888 byla založena Hospodářsko-čtenářská beseda, jež však po roce a půl zanikla. 30. října 1888 shořela stodola Františka Novotného z čp. 3 s celou zásobou nevymláceného obilí. V lednu 1889 vznikl v obci též Komitét pro opravu pomníků na královéhradeckých bojištích postavených, jehož předsedou byl c. k. hejtman Jan Steinský. V květnu 1889 vyhořel pivovar. Roku 1891 byl v Cerekvici zřízen zdravotní obvod a prvním obvodním lékařem se stal MUDr. Antonín Machek. Tehdy rovněž vyhořelo 13 stavení. V říjnu 1897 se začal dusit bobem 4letý syn panského šafáře Jedličky. Přivolaný obvodní lékař MUDr. Machek odkázal dítě k hořickému lékaři MUDr. Levitovi a chlapec nedlouho poté zemřel. V roce 1902 vznikl SDH a Spořitelní a záložní spolek pro Cerekvici a okolí. Prvním starostou SDH byl Hynek Pelikán a velitelem František Krámský. V lednu 1903 byla vyzkoušena 4kolová stříkačka od firmy Antonín Fichtner z Prahy-Košíř. Roku 1905 byl při obecné škole zřízen zimní hospodářský kurs, který byl později známý jako hospodářská škola lidová a přetrval zde až do roku 1948. Zároveň byla postavena hasičská zbrojnice. 1. července 1906 se v Cerekvici uskutečnil župní hasičský sjezd. Téhož roku byl řídící učitel Antonín Tvrzský, který po 35letém působení v Cerekvici odešel do výslužby, jmenován čestným občanem obce. V roce 1911 byla postavena nová škola a o 2 roky později byla zřízena živnostenská pokračovací škola. Z front 1. světové války se nevrátilo 19 zdejších mužů.

V březnu 1919 byla ustavena TJ Sokol a o rok později vzniklo Stavební družstvo pro Cerekvici u Hořic a okolí, které později nechalo v obci vybudovat řadu rodinných domů a dvojdomů. V roce 1921 byla zřízena měšťanská škola. 21. února 1921 zahájil činnost okresní chorobinec, a to v přízemí zámecké budovy. Spolu s ním byla zřízena poradna matek a kojenců. O rok později vzniklo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, jehož stanovy byly schváleny 2. května 1923 a prvním předsedou byl zvolen obecní starosta Josef Dostál. 16. února 1923 byla uvedena do provozu nová telefonní ústředna a veřejná telefonní hovorna. Na základě rozhodnutí ministerské rady povolila vláda podle výnosu ministerstva vnitra z 1. září 1923 vyloučení osady Čenic z obvodu obce Velkého Vřešťova a její připojení k Cerekvici. V důsledku toho rozpustila zemská správa politická výnosem z 28. března 1924 dosavadní obecní zastupitelstva a nahradila je obecními správními komisemi, a to až do červnových voleb. 1. ledna 1924 došlo ke zřízení dětského útulku, zprvu pouze prozatímní opatrovny pro malé děti. Roku 1924 byla ustavena ještě místní organizace národních socialistů a Spolek dělnických divadelních ochotníků československých. Tehdy bylo zakoupeno vlastní jeviště za 5 000 Kč a pořízeny osvětlovací lampy. 4. července 1929 byla obec zasažena velkou vichřicí. Ta měla za následek to, že každý dům v Cerekvici byl nějakým způsobem poškozen. Nejednalo se pouze o střechy a jejich krytiny i komíny, neboť strženou kostelní střechou byl poškozen dům a zničena stodola rolníka Macháčka, jež se nacházela na opačné straně návsi. Naopak trámy z věže zničily střechu staré školy. Socha sv. Josefa u obce byla rozbita a její lipový doprovod byl rozlámán a vyvrácen. Podobně dopadly okolní lesy. Roku 1931 vznikla místní skupina Svazu zemědělských a lesních dělníků. 14. června 1931 proběhlo slavnostní odevzdání nové motorové stříkačky. 20. května 1934 se uskutečnilo okrskové hasičské cvičení. V roce 1934 DS Sokol Cerekvice-Třebovětice společně s ochotníky DS Máj Jaroměř zbudoval na Vavřinečku v Lysici přírodní divadlo. 13. února 1935 vyhořel zámek, v němž byl umístěn okresní chorobinec. Téhož roku bylo stavitelem Františkem Krušinou z Bílé Třemešné vybudováno koupaliště podle projektu Ing. Karla Bachury. 13. května 1936 došlo k ustavení místní organizace sociální demokracie, jež tu byla naposledy před 1. světovou válkou. 20. září 1936 byl slavnostně otevřen obnovený zámek, jako tzv. Masarykův dům. Následujícího roku byla opravena kaple na Lysici. Roku 1939 bylo ustaveno Mladé Národní souručenství. 15. dubna 1945 byl ustaven ilegální národní výbor. V roce 1950 byla na státním statku instalována první kulturní jizba, dar ministra zemědělství Júlia Ďuriše za vzornou práci. Koncem října 1952 byla zrušena zdejší stanice SNB. V témže roce vzniklo JZD. V roce 1957 vznikl DS Bystřičan. V letech 1960-1962 byl bývalý hostinec přestavěn na divadlo s jevištěm a šatnou. V listopadu 1986 bylo otevřeno středisko hygienických služeb. V letech 1988-1992 byla vybudována 1. část areálu ČEPRO. V letech 1995-1997 byl vybudován plynovod. Roku 1998 shořel objekt Hájenka s rekvizitami a kulisami zdejších ochotníků. V letech 2014-2015 byla zateplena MŠ a 1. stupeň ZŠ. V roce 2016 byly opraveny hřbitovní zdi a zrekonstruován obecní úřad. V letech 2017-2018 byl zrekonstruován fotbalový areál. 29. září 2018 byl slavnostně odhalen pomník plk. Rudolfu Holečkovi.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: od 6. února 1964 památkově chráněný zámek z počátku 18. století a kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1719; sochu sv. Jana z Boha, která byla zřízena v roce 1775 a roku 1877 byla obnovena; sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1837; od 5. dubna 1995 památkově chráněnou sochu sv. Josefa z roku 1715; dům Františka Krámského čp. 46 z 18. století, zříceninu kaple sv. Vavřince na Lysici, jež byla památkově chráněna od 18. února 1993 do 15. července 2011; hřbitovní kapli sv. Štěpána z roku 1852; pomník poručíka Evžena Sauer-Osáky z Nordendorfu z c. k. 37. pěšího pluku na hřbitově; pískovcovou pyramidu věnovanou pruskými johanity v polní nemocnici zemřelým 2 rakouským důstojníkům a 262 rakouským a pruským vojínům; pískovcový kříž před kostelem; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1928, jenž vznikl podle návrhu profesora hořické sochařské a kamenické školy Antonína Máry a zhotoven byl Josefem Holečkem. Z Cerekvice pocházeli: učitel František Skalický (1863-1954), který v roce 1921 vydal „Dějiny Třemešovsi“ a v letech 1920-1927 řídil vlastivědný časopis „Pod Zvičinou“; vinař a tvůrce slovinského odborného názvosloví Bohuslav Skalický (17. července 1872 Cerekvice nad Bystřicí - 8. prosince 1926 Novo Mesto, Slovinsko); regionální historik a archeolog Robert Krámský (2. března 1905 Cerekvice nad Bystřicí - 16. června 1971 Hořice). Za zmínku však stojí rovněž bratři František a Štěpán Langrovi, kteří založili nadaci na vydržování zvláštního duchovního a na mše svaté za svou rodinu; rozšířili nadaci na chudinský ústav hněvčevského faráře P. Jiřího Průši, jež byla přenesena do Cerekvice; zvětšili školní fundaci zemřelého Štěpána Langra a rozšířili nadaci na vydržování zvonu a kaple sv. Štěpána na místním hřbitově.