Chata generála M. R. Štefánika
Turistické cíle • Památky a muzea • Chata
Chata generála M. R. Štefánika - (hovorově i Chata pod Ďumbierom, nebo Štefánikova chata) - vysokohorská chata s celoročním provozem, stojí na jiží úbočí středové vyvýšeniny výrazného, travnatého Ďumbierského sedla (dvojité snížení - asi 1735 m a 1727.9 m) hlavního hřebene v nadmořské výšce 1740 m. Vybudována byla v letech 1924-1928. V roce 1938 převzal majetek KČST nově zřízený Klub slovenských turistov a lyžiarov(KSTL), který se stal novým vlastníkem chaty. Přestože za války v Nízkých Tatrách působilo několik partyzánských skupin a přímo na chatě se také ukrývaly. Jen 30. října 1944 byla chata poškozena, když jídelnu zasáhl německý dělostřelecký granát. Nedošlo ke ztrátám na životech ani ke zraněním. Po bojích v SNP byla pak chata opuštěná až do roku 1945. Po válce byla chata opravena a v 50. letech dostala, na počest povstaleckých bojovníků, ideologicky přijatelný název Chata hrdinů SNP, který nesla až do počátku 90. let.
21. července 1990 byla na průčelí chaty odhalena busta M. R. Štefánika a chata se oficiálně vrátila k původnímu názvu. Chata je nejdéle provozovanou vysokohorskou chatou v Nízkých Tatrách.
Chata slouží jako cíl vysokohorských túr, východisko pro výstupy na nejvyšší vrcholy pohoří (Ďumbier, Chopok, Dereše), poskytuje útočiště - stravu a nocleh při přechodu hřebene Nízkých Tater. Oblíbená je i mezi skialpinisty, pro které jsou v okolí ideální podmínky. V blízkosti chaty se nachází Jeskyně mrtvých netopýrů - jediná vysokohorská jeskyně na Slovensku, zpřístupněna veřejnosti.
Chata nabízí ubytování v šesti osmilůžkových pokojích, stravování, v letní sezóně i bufet na terase. Všechno zboží a materiál na provoz chaty vynášejí horští nosiči přes dolinu Trangoška (ročně přibližně 40 tun). Podrobné informace viz: http://www.chatamrs.sk/
Před chatou i za ní (v obou sníženích sedla) jsou dvě rozcestí turistických tras.
K chatě lze dojít:
- po červené hřebenové trase (ze směru od sedla Čertovica) od rozcestí Králička – rozcestie (asi 0:40 hod. v obou směrech) – z Čertovice (3:30 hod.)
- po červené a modré hřebenové trase (ze směru od Chopku) od rozcestí „Na Krúpovo sedlo“ (0:20 hod. v obou směrech) – z Chopku po červené (2:10 hod) – od rozcestí „Magistrála – Kosodrevina“ po modré (1:25 hod)
- po zelené zásobovací, výstupové trase z parkoviště Trangoška (1:50 hod., opačně 1:15 hod.)
- po žluté výstupové trase Mylnou dolinou z Mýta pod Ďumbierom (3:55 hod., opačně 2:55 hod.)
- po modré výstupové trase dolinou Štiavnica (ze směru od Liptovského Jána) od rozcestí „Pred Bystrou“(2:45 hod., opačně 2:15 hod) – z Litovského Jána (4:30 hod)
Chatu Milana Rastislava Štefánika pod Ďumbierom můžete najít na jižním svahu Ďumbiera v Nízkých Tatrách. Z této chaty, která je pod nejvyšším vrcholem Nízkých Tater - Ďumbierom (2043 m.n.m.), je krásný výhled na okolní hory a je výchozím bodem pro další túry, hřebenovky, lezení po skalách. Za zmínku stojí i nedaleká Jeskyně mrtvých netopýrů. Chata je v provozu po celý rok a můžete se zde setkat s nosiči, kteří veškerý materiál a jídlo vynášejí na svých bedrech.
Základný kameň chaty M. R. Štefánika pod Ďumbierom bol položený 20.7.1924. Táto chata mala nahradiť útulňu, ktorá bola postavená na vrchole Ďumbiera v roku 1902. Útulňu nazvali Karlova ochranná chata ale dnes je to už len hŕba kamenia.Chatu začala stavať stavebná firma z Uherského Brodu, ale ťažké poveternostné podmienky ich čoskoro odohnali domov. V stavbe pokračovala firma Šašinka z Popradu, v ktorej bol palier Róbert Petrla. Tejto firme sa po troch rokoch ťažkej práce podarilo chatu dokončiť a 9.9.1928 sa mohla slávnostne otvoriť.Prvým chatárom sa stal palier Róbert Petrla, ktorý si zo svojich spolupracovníkov vytvoril personál. Tak sa zo dňa na deň z murárov stali kuchári, čašníci a nosiči. Materiál vynášali hore Jánskou dolinou a za 1 kg sa platilo 1 korunu. Pre zaujímavosť pivo stálo na chate 5 korún.Chata M. R. Štefánika pod Ďumbierom sa stala základom, na ktorom sa postupne budoval turistický ruch v tejto časti Nízkych Tatier.V súčasnosti je chata majetkom KLUBU SLOVENSKÝCH TURISTOV a terajší chatár ju prevádzkuje od roku 1991.