Chromeč – lípy republiky

V roce 2018 jsme vzpomenuli, možná i oslavili 100 let od vzniku Československa. Nic naplat, vlastně jsme slavili výročí státu, kterému těch 100 trvání let ani dopřáno nebylo, nicméně pro spoustu Čechů, Moravanů a nakonec i Slováků to byl stát, který s určitými těžkostmi poněkud naplňoval dlouho touhu po samostatnosti. Z dějinného hlediska ovšem Čechy jako takové přesněji České království formálně nezaniklo (Morava byla součástí). Pro Slováky byla situace zcela nová. Ačkoliv si tedy dosti přisvojují Velkomoravskou říši za svůj pradávný stát, tady to je spíš spekulace.

U nás v Čechách, tedy vlastně na Moravě máme přeci jen to Československé víc za své.

Není proto divu, že v loňském roce se o sto (a něco) vysazovaly různé památné stromy. V našem případě povětšinou lípy. Lípa je strom národní, i slovanský a když vyroste i krásný. Navíc jak známo dokonce i léčivý.

Hned trojici lip si vysadili i v severomoravském Chromči. Chromeč je vlastně taková typická hanácká dědina. Není proslulá žádnou památkou ani pohnutou historií. Přesněji leží na severu Hané, které se leckdy říkalo i žebrácká. Jde vlastně o území Mohelnické brázdy mezi Zábřežskou vrchovinou a Hanušovickou vysočinou v severozápadní části Olomouckého kraje. Z Chromče pocházel Josef Drásal, známý Hanácký obr, a pocházel odtud i rod mlynářů Habermannů, jejichž jeden z příslušníků zahynul za tragických okolností na konci 2. světové války.

Budoucí snad památné lípy vysadili místní na kraji obce v blízkosti probíhající silnice č. 11. Lípy jsou v prostranství před zdejší sokolovnou. Tři jsou zřejmě pojištění, aby v případě nějaké pohromy nějaká zůstala (doufejme že vydrží všechny). Stromy jsou v pomyslném trojúhelníku budoucího parčíku, mazu nimi je umístěna kamenná deska, která snad i po sto letech bude připomínat, proč tu stromy rostou.