Dobromilice-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Dobromilice je 15 km jižně od Prostějova a asi 5 km severozápadně od Němčic nad Hanou. Zámek je na silnici z Brodku u Prostějova přes Hradčany, na západním okraji Dobromilic a po pravé straně silnice.
První písemná zprava o Dobromilicích je z r.1280, kdy je uváděn Adam z Dobromilic. Do r.1334 tu měla nějaké zboží také olomoucká kapitula. Výslovně tvrz je uváděna v r.1368 při výměně zboží v Dobromilicích, kdy Přibík z Dobromilic vyměnil tvrz a půl vsi s bratry Adamem a Markvartem z Dobromilic za dva dvory. V r.1492 přijala Eliška z Lilče na Dobromilice na spolek Václava a Zikmunda z Ludanic, kteří ji pronajali v r.1519 Jiříkovi z Kokor. Od jeho synů získali Dobromilice Václav a Jan z Ludanic od kterého získal zboží s pustou tvrzí Matyáš Žalkovský ze Žalkovic, který měl se svými třemi manželkami 8 synů, kteří po otcově, Matyášově smrti v r.1590 statek drželi společně. Jan Žalkovský v r.1593 přikoupil pro sebe i své bratry díl olomoucké kapituly a vystavěl v Dobromilicích kostel. Žalkovští tvrz znovu vystavěli a v r.1614 prodali i s dříve získanými Doloplazy a příslušenstvím Jiříkovi Flottovi z Bockštejna, kterému bylo vše za účast na stavovském povstání v r.1623 konfiskováno. Konfiskovaný majetek v r.1624 koupil Jeroným de Bonacin. V polovině 17. stol. získal Dobromilice Jan Arnošt z Scherfenberka, který tvrz přestavěl na barokní pětikřídlý zámek kolem nepravidelného nádvoří s pěkným parkem. Od Scherfenberků získal statek v r.1699 Jan Václav Přepiský z Rychnburku.Dnešní barokní podobu zámku daly přestavby v pol.18.stol. provedené novým majitelem statku Václavem hrabětem Kořenským z Terešova, který získal Dobromilice sňatkem se snachou Jana Václava Přepiského, Marií Josefou, rozenou Šubířovou z Chobyně. Od jeho potomků, hrabat Kořenovských z Terešova, získala zemským právem v r.1796 statek Mariana, svobodná paní v Reichenau, která se později vdala za hraběte Clam-Martinitze a od ní zdědil statek v r.1826 hrabě Michal z Bukůwky a Zikmund Jaromír Bukůwka v r.1870 prodal zámek olomouckému arcibiskupovi kardinálovi Frydrychu lantkrabí Fürstenbergu, který Dobromilice daroval v r.1874 Katolickému podpůrnému spolku a majetkem různých církevních institucí byl až do r.1948. Od tohoto roku sloužil zámek pro potřeby obce, byty, základní školu a OÚ. Od r.1996 se k zámku přihlásilo olomoucké arcibiskupství, které zde má muzeum.