Písník pod Ornstovými jezery

V těchto místech mezi lokalitami "U Kydlinova" a "V ledenčí" se původně nacházel jakýsi poloostrov, který byl ukotvený mezi meandrovitý tok řeky Labe, i když předchozí koryto předem jmenovaného toku bývalo ještě v 18. století mnohem přímější, což je vidět zejména v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), ale právě v té době došlo k úpravám celého toku Labe kvůli výstavbě královéhradecké pevnosti, aby bylo možno v případě nebezpečí snadno zatopit celé okolí Hradce Králové a tím znesnadnit případné dobývání této opevněné bašty, která měla být spolu s následně vybudovanou pevností Josefov jedním z hlavních obranných prvků severovýchodu Čech, ale ironií osudu jí nebylo nikdy k takovým účelům využito, pokud nepočítáme to, že se v ní ukrývali vojáci i prostí obyvatelé z okolí za prusko-rakouské války roku 1866.

Větší část zmíněného poloostrova, viditelného rovněž ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_VIII) a ve III. vojenském mapování z let 1877-1880 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3955_2), sloužila jako pastviny, zbytek jako pole, mezi nimiž se nacházely malé lužní remízky. Největší část této lokality náležela vlastníkům plotišťského čp. 75 a předměřického čp. 104, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Karla Růžka a geometra 4. třídy Vinzenze Wildnera (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA532018400). Zemědělské využívání těchto míst vidíme ještě z leteckého měřického snímku z roku 1968, kdy zde ještě chybělo i největší z Ornstových jezer, které vzniklo rovněž jako písník a některými autory je řazeno k předem jmenovaným jezerům a jinými je naopak označováno jako Písník pod Ornstovými jezery I, což je vzhledem k historickému vývoji těchto vodních ploch bližší realitě, ale vzhledem ke svému položení je ho lepší přiřazovat k Ornstovým jezerům.

K žádným radikálním změnám zde nedošlo ani během regulace řeky Labe, která došla v roce 1912 až pod starý jez v Předměřicích nad Labem, i když na původním korytu došlo k pětici průpichů, a to ke třem u Správčic a ke dvěma u již jmenovaného starého předměřického jezu. Jedinou viditelnou věcí se stal pokles hladiny podzemních vod, což místním zemědělcům trochu komplikovalo využívání těchto ploch. Situace se začala měnit až koncem 70. let 20. století, když byla v celém okolí zvýšená potřeba jak zeminy na terénní úpravy, tak písku na výstavbu, jehož bylo potřeba také při postupné přestavbě letiště na provoz proudových letadel, probíhající od 60. do 80. let 20. století, v jejímž rámci vznikla nová přistávací a vzletová dráha, pojezdové plochy, zemní hangáry a další provozní objekty. Ještě na leteckém snímku z roku 1977 neexistuje ani jeden z písníků, na dalším z roku 1989 je písník pod Ornstovými jezery již ve 2/3 současné výměry a na leteckém snímku z roku 1997 je již těžba ukončena a okolí písníku zrekultivováno. Vše se dělo v souladu s koncepcí těžby štěrkopísků v okrese Hradec Králové, jež byla odsouhlasena a postupně upravována Radou ONV v Hradci Králové, i když mnohdy docházelo k rozporu s usnesením z 1. července 1971, které ukládalo nepřistupovat k otevírání nových písníků a jen zcela výjimečně povolit zábor půdy pro těžbu pisku u stávajících písníků a též se studií těžby písku v okrese Hradec Králové od Zemědělského stavebního sdružení z roku 1975. Těch bylo na královéhradeckém okrese v roce 1972 téměř 128 ha, z nichž však 81,77 ha tvořil Správčický písník, náležející Prefě Předměřice nad Labem.

Díky stavebnímu boomu v Hradci Králové a jeho okolí tak došlo k vzniku nového vodního biotopu, jehož si později všimli též odborníci z oblasti botaniky, že by mohl být vhodný k řadě věcí, z nichž můžeme zmínit, že v letech 2010-2011 byl v písníku vysazen v rámci záchranného programu rdest dlouholistý. O 5 let později byl vybrán jako jedna z potencionálních lokalit pro reintrodukci druhu. Dnes se tento neprůtočný a návštěvníky velmi vyhledávaný písník nachází na několika pozemcích, které patří: Zdeňku Pultarovi, České republice, Zdence Hiršlové z Prahy, VH Agroprodukt, spol. s r. o., Renatě Machaté, Haně Novotné, Jitce Šturmové z Dolní Brusnice a Mgr. Pavlu Černému. V současné době má plochu přibližně 3,36 ha a o zdejším rybářském revíru se dá dozvědět více zde: https://www.najdirevir.cz/o/451034-labe-31-pisnik-pod-ornstovymi-jezery.