Fortifikační památník v Josefově

Josefovský kostel Nanebevstoupení Páně je obklopen ze všech stran parkovou úpravou, přičemž v jeho jižní části narazíme na zajímavý objekt, který připomíná shluk různorodých kamenů a někteří méně znalí návštěvníci ho občas považují za památku na prusko-rakouskou válku roku 1866, jejíž pozůstatky ve formě různých pomníčků a křížků nalezneme od Trutnova a Náchoda až po širé okolí Hradce Králové. Ale není tomu tak!

Jedná se o tzv. fortifikační památník, který měl vzniknout na památku zanikající josefovské pevnosti, protože ta v době jeho vzniku přišla již o řadu svých částí a plánován byl zánik i dalších objektů, jež se však naštěstí zachovaly do dnešní doby, a tak vidíme Josefov téměř v jeho původní podobě, pokud pomineme po zrušení pevnosti v roce 1888 zbořené brány a zejména destrukci velké části opevnění v 1. polovině 20. století, zejména předpolí tzv. Korunních hradeb.

V době zrušení pevnosti se totiž objevily ve městě 2 skupiny obyvatelstva, jež měly rozdílný pohled na vývoj města. Zatímco jedna se poohlížela po tom, jak byla kompletně likvidována královéhradecká pevnost a chtěla se těmito kroky inspirovat i při ničení pevnostních objektů v Josefově, tak druhá naopak chtěla zachovat město v téměř totožné podobě, jak vypadalo po stavbě pevnosti v letech 1780-1787 a po následujících dostavbách civilních objektů do ní. Nakonec převážil druhý směr, ale spíše kvůli tomu, že osud Josefova se lišil od Hradce Králové tím, že většina pevnostních pozemků a objektů nebyla erárem prodána a vojsko v nich zůstalo pomalu až do nedávné doby, což sice znamenalo jejich záchranu, i když zájem o ně ze strany armády nebyl nijak výrazný, a tak by dnes, pokud by mělo dojít ke kompletní rekonstrukci Josefova, vyšla na mnoho miliard korun.

Jak však postupně zanikala různá místa pevnosti, rozhodlo se několik místních obyvatel, že by bylo dobré vztyčit na památku zdejší pevnosti jakýsi pomník či památník. Stalo se tak v roce 1923 (rozhodnutí o jeho vybudování pochází z 27. května 1923 a pamětní listina byla do něj zazděna 16. června téhož roku, viz http://eldok.svkhk.cz/out/Jaromersky_a_Josefovsky_zpravodaj/Jaromersky_a_Josefovsky_zpravodaj_2016/zpravodaj_2016_15.pdf) a v knize Cyrilla Štěrby "Z pamětí města Josefova. Od doby praehistorické až do samostatnosti státu Československého" se o něm dočteme toto: "V parčíku u kostela postaven ze zbytků stavební hmoty pevnosti vkusný památník. Do základů jeho vložena jednoduchá pam. listina a 4 běžné mince. Pomník postavili chovanci jaroměř. státní prům. školy Bedřich Kudrna, Vladimír Klepl a Václav Wellendorf. Původci myšlenky byli městský důchodní Antonín Hofmeister a městský radní Bedřich Janko. Morální podporu skutku poskytli profesoři uvedené školy Otakar Jaroš a Hynek Schneider."

V části pramenů se uvádí, že autorem podoby pomníku byl pouze Ing. arch. Hynek Schneider, ale ten se věnoval zejména jeho realizaci. Již podle vrcholového jehlance je vidět, že ho navrhl spíše prof. Otakar Jaroš, který byl velkým obdivovatelem nejen pevnostního umění a vojenství vůbec, ale též prusko-rakouské války 1866, jíž připomínají právě zejména pomníky jehlancovitého a pyramidálního vzhledu. Stejně tak nastává rozpor v tom, kdo se o něj zasloužil, neboť v publikaci "Nejnovější průvodce JosefovemJaroměří a vycházky do kraje. Provedu Vás Josefovem-Jaroměří a okolím" z roku 1936 se hovoří o tom, že za jeho vznikem stál zdejší okrašlovací spolek a jeho vybudování je kladeno až do roku 1924. Když se však zahledíme do seznamu členů onoho spolku a podíváme na dobu, kdy vznikal památník, tak můžeme dojít k závěru, že si obě výše zmíněná díla vlastně neodporují, neboť většina ze zmíněných byla součástí jmenovaného spolku nebo byla přízniva jeho činnosti a také některé práce mohly být dokončeny až později, takže úplně dokončen mohl být právě až v roce 1924. Protože však nešlo o nějaký významnější počin, alespoň tehdejšíma očima, tak o jeho vzniku nenalezneme v tisku mnoho zmínek. I když dnes by se oni novináři asi divili, že se tento objekt tolik vychvaluje, protože je jediným svého druhu v Čechách, alespoň podle stati Ing. Jiřího Slavíka "Fortifikační památník a hraniční kameny josefovské pevnosti", jež vyšla v "Ročence knihovny a muzea v Jaroměři I 1996".

Základem pomníku je pětistupňový kamenný sokl, sestavený z různých pískovcových kvádrů a dvojice překladů kasematních dělostřeleckých střílen s nápisem: "SVĚDKOVÉ BÝVALÉ PEVNOSTI FORTIFIKAČNÍ KAMENY 1787-1888" a s jehlancem na vrcholu, jehož pata je pak obložena nejrůznějšími kamenickými prvky - nárožními kvádry, římsami, patníky, ostěním, částí hlavice polosloupu z Hradecké brány a v nárožích pomníku jsou situovány: patník s textem: ,"Cornichon 32 N." (nacházel se v místech původního pleského kostela), patník s nápisem: ,"W 44" (Waffenplatz = shromaždiště), mezník obvodu pevnosti s textem: ,"K. K. P F" (Kaiserlisch-königlische Plesser Festung), patník s nápisem: ,"Rv 38" (Ravelin Nr. 38, na místě dnešních domů čp. 217, 282 a 335), mezník obvodu pevnosti s textem: ,,K. K. J. F" (Kaiserlisch-königlische Josef Stadler Festung). Celek je pak symbolicky ohrazen 8 kamennými patníky, jež jsou spojeny řetězy, přičemž 6 patníků má kruhový průřez a zbylé 2 ho mají osmiúhelný.

Na svém místě zůstal památník i v polovině 30. let 20. století, kdy došlo k úpravám jak náměstí, tak parku na něm a uvažovalo se o jeho přemístění na jinou část náměstí nebo dokonce mimo něj. Do státního seznamu kulturních památek byl tento památník z hrubozrnného pískovce zapsán 10. května 1972. Více o něm lze nalézt na webu památkářů: https://www.pamatkovykatalog.cz/pomnik-obelisk-fortifikacni-kameny-12395688.