Vyhlídka Boženy Němcové v Josefově

Spisovatelku Boženu Němcovou si spojujeme zejména s Ratibořicemi a Babiččiným údolím u České Skalice, ale osudy jejího života ji zavály do různých částí naší země a dokonce i za její hranice. Jeden z pobytů nebývá všeobecně známý, pokud se netýká životopisných knih, filmů či seriálů, z nichž nelze nezmínit před nedávnem natočenou sérii "Božena" s Annou Geislerovou v hlavní roli. Jedná se o její přebývání v pevnostním městě Josefově.

A jak se tam vlastně dostala? Ten, kdo nezná podrobně osudy naší nejvýznamnější spisovatelky, tak bude tápat a hodně přemýšlet, ale ta spojitost s Josefovem je vcelku jednoduchá. Když se 12. září 1837 vdala za respicienta finanční stráže Josefa Němce, tak se za ním přestěhovala do Červeného Kostelce, ale tento pobyt nebyl příliš dlouhý, neboť byl její manžel přeložen 1. května 1838 právě do Josefova, aby se ujal místa správce finančního okresu.

Zde si tato manželská dvojice najala byt ve 2. poschodí domu čp. 67, jemuž se říkalo "U Faltisů", ale jeho úprava majitelem se protáhla, takže po příjezdu v dubnu téhož roku zjistili Němcovi, že se zde nedá být, a tak se prozatímně usídlili v hostinci "U Veselých", kde se jim 6. srpna 1838 narodil syn Hynek. Ten byl asi jediným světlým bodem tohoto období jejich životů, protože jinak za mnoho nestálo. Josef Němec bral denně pouhých 44 krejcarů a jeho vidinou bylo povýšení, čímž by si finančně polepšil. V červenci 1838 byl skutečně jmenován podinspektorem, ale ještě předtím, než mu měl být předán jmenovací dekret, tak se mu stala nemilá věc. Při návratu z Vlkova zadržel se svým kolegou muže, jehož pokládal za pašeráka a do této rozmíšky se navíc vložil voják od 18. pěšího pluku, na kterého měl Josef Němec tasit zbraň. Ten se vydal okamžitě na tamní vojenské velitelství a to podalo udání na krajský úřad. Přestože se Josef Němec bránil a snažil se všemi prostředky osvětlit onu událost, že se jednalo o výmysl, byl potrestán a nepomohla mu ani stížnost, jíž podal až ve Vídni. Výsledkem toho všeho bylo totiž to, že jeho povýšení bylo zrušeno a byl zbaven služby i platu. Když požádal o milost, obdržel na výživu 12 krejcarů denně, což bylo až nepřiměřeně tvrdým trestem a přímo zkouškou charakteru pro oba manžele. Až po mnoha prosbách a dobrozdáních se mu podařilo vrátit se do respicientské služby, i když na podřízené místo v Litomyšli, takže v září 1839 došlo k jejich opětovnému stěhování.

Z toho všeho vidíme, že pro Boženu Němcovou neznamenal roční pobyt v Josefově žádnou procházku růžovým sadem, ba právě naopak, takže jedinou vzpomínku na Josefov nalezneme v jejích zápiscích, ale ta se týká ještě její včasnější návštěvy pevnosti, když ještě nebyla manželkou Josefa Němce. O to více si ho však připomínali místní obyvatelé, když se z Boženy Němcové stala významná spisovatelka, de facto šlo až o její posmrtný kult. Památkou na její pobyt se staly pamětní desky na domech, kde s manželem žila; dokonce jedno ze zdejších náměstí obdrželo po ní své pojmenování, 15. dubna 1923 vyznačil turistický spolek stezku Boženy Němcové z Josefova k Opočnu a vrcholem se stalo k 70. výročí jejího úmrtí zřízení vyhlídky Boženy Němcové v místech, odkud se často se stezkem a slzami dívala do míst svého dětství a mládí a vzpomínala na všechny krásné věci, co jí tehdy potkaly, aby přehlušila stesk a bolest ve své duši.

Jednalo se o část tzv. Mlýnské promenády, nedaleko kamenných Božích muk, z nichž se do dnešní doby zachovalo pouze torzo. Západním směrem se pak nacházela pravoslavná kaple sv. Jiljí a parčík s po vzniku ČSR vysazenou lípou Svobody. Těmito místy dnes vede naučná stezka Krytá cesta Pavla Mertlíka (viz https://www.krytacesta.cz). Vybudování této vyhlídky měl na svědomí místní Okrašlovací spolek a její zřízení odsouhlasila městská rada v červnu 1932. Šlo o záhon s květinami, z něhož se zdvihal kamenný podstavec s měděnou deskou, do níž byl vyryt nápis: "VYHLÍDKA BOŽENY NĚMCOVÉ". Tu věnoval továrník Vladislav Čerych, zbytek pak financoval již zmíněný spolek. K slavnostnímu odhalení vyhlídky došlo 25. září 1932, kdy pronesl slavnostní řeč ředitel zdejšího městského úřadu František Stejskal. Stalo se tak zároveň s odhalením pamětní desky na domě čp. 67, kde Božena Němcová žila. Ta však byla naopak zřízena odborem Klubu čs. turistů v Josefově. Následně došlo k rekonstrukci promenády, opravě přilehlého schodiště a zřízení nového oplocení a laviček. Úprava parčíku u vyhlídky byla dokončena koncem následujícího roku, aby o něj bylo řádně pečováno. Dohled nad ním je vidět ze zápisů městské rady, např. v červenci 1934 se setkáváme s tím, že bylo usneseno, aby paní, která vytrhla sazenici na skalce u vyhlídky Boženy Němcové nahradila škodu a tak bychom mohli pokračovat.

Díky pozdějším událostem a i vandalským útokům zde však mnoho z toho nenalezneme, takže nebýt označení na tabulce a částečné obnovy v roce 2008 od Ochránců památek pevnosti Josefov (viz https://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/dobrovolnici-obnovili-vyhlidku-v-josefove20081029.html), tak by málokdo věděl, že právě zde se ona vyhlídka nacházela. Stejně tak málokdo zná, že se pod ní v letech 1790-1948 nacházela vojenská prádelna, než byla zbourána. Zatím totiž nikdo nepřišel s tím, aby upravil místo do původního stavu a nechal zřídit i kopii nápisové desky. Ale třeba se mýlím a jednou k této věci dojde. Rád se nechám překvapit, protože město Jaroměř se stará o své pamětihodnosti vcelku výborně a třeba i v těchto místech dojde od zanedbaného stavu ke změně, aby opět platila slova dobové pozvánky z roku 1948: "Rovněž Josefov je město nádherné zeleně parků, zajímavých pevnostních chodeb, uměleckých památek a starožitností. Hlavní náměstí zdobí staré lípy, kamenná kašna, umělecky cenná práce. Na náměstí je chrám v čistě empirovém slohu z r. 1805 a velmi pěkná radnice ve slohu renesančním od pražského arch. A. Jenčovského. Ruský hřbitov za světové války zdobí krásný památník Nikolaje Al. Šuškina. Největší zajímavostí města Josefova jsou podzemní chodby, skutečný 60 km dlouhý labyrint. Na začátku promenády je vyhlídka Boženy Němcové s krásnými pohledy na Zvičinu, Krkonoše, Orlické hory, krajem Boženy Němcové a Aloise Jiráska." Na závěr ještě dodejme, že nedaleko odtud na náměstí Boženy Němcové nalezneme pískovcovou bustu této autorky od sochaře Josefa Kalfuse, jež byla slavnostně odhalena 29. května 1955 u příležitosti 100 let od vydání jejího nejvýznamnějšího díla - "Babičky", i když od roku 2009 jde o pouhou kopii kvůli častým vandalským útokům.