Geodetická měření na Králickém Sněžníku

Je zajímavé, jak někdy až tvrdošíjně bývá opakován nějaký omyl nebo chyba, pokud se nepokusí někdo částečně uvézt věc na pravou míru. Ve starším vydání turistické mapy Kčt Králický Sněžník se uvádí, že vrchol Sněžníku zdobí historický kamenný trojmezník tří zemí, České, Moravské a Kladské. Že se zde tři země stýkají, o tom nikdo nepochybuje, ale přítomnost hraničního kamene se třemi znaky je čirá fantazie. Snad tu stál když horu navštívil Alois Jirásek, je uváděno, že na kamenném patníku měly být znaky Království Českého (KB), Markrabství Moravského (MM) a Kladského hrabství (GG). Můžeme se jen dohadovat, jak mezník vypadal, snad podobně jako dochované patníky na Pradědu nebo Vysoké holi.

Někteří autoři mylně přikládají funkci trojmezníku kamennému sloupu, který najdeme asi 50 m SV od státní nivelace a rozcestníku u státní hranice. A co že tedy čtyřhranný stupňový sloup představuje. Vysvětlení je celkem prozaické. Holý bezlesý vrchol, spíše vrcholová plošina je vynikající výhledové místo, tudíž i místo vhodné pro účely všemožného měření a mapování. První geodetické měření na Sněžníku probíhalo již někdy v 18. století, další v počátcích 19. století (I. A II. Vojenské mapování). Zajímavé je, že zmíněná mapování probíhala ještě víceméně přibližnými metodami (krokování, měřící tyče apod.). Již před dokončením II. mapování v polovině 19. století bylo jasné, že pro přesnou znalost KRAJINY jsou takové metody nevhodné. Od konce 60. let 19. století tak začalo další mapování, za použití již daleko přesnějších metod, nakonec i díky rozvoji přesných optických přístrojů. Kvalita hotového mapování byla nakonec tak výborná, že mapové podklady vycházející z těchto údajů přetrvalo až do období 1. republiky a nové vojenské mapování (posléze i civilní) bylo prováděno až od konce 40. a v průběhu 50. let 20. století.

V roce 1863 vstoupily tehdy Rakouské soustátí do mezinárodní organizace Evropského stupňového měření. Instituci inicioval pruský zeměměřič a generál Johan Jacob Bayer. Mimo jiné organizaci spolukzakládaly Norsko, Dánsko, Švédsko, Prusko, Sasko, Belgie, Holandsko, Itálie. Později přistoupily i další země (Španělsko, Rusko). V roce 1863 byla prvně přesnými metodami změřena výška Mont Blanku. V rámci postupného měření přibývaly další hory, časem i Králický Sněžník. Základ státní nivelace tvoří jednoduchý (již zmíněný) kámen na státní hranici. V rámci Rakouských (i Českých) zemí byl (a je) vrchol hory prvotřídním geodetickým bodem. Od něj jsou tedy odvozeny i jiná geodetická data.

Nejinak je tomu ale i na straně našich sousedů. Do konce 2. světové války bylo ovšem Kladsko součástí Pruska (přišli jsem o Kladsko za Marie Terezie), později tedy Německého císařství, resp. Německa. Glatzer Schneeberg, nebo Śnieżnik Kłodzki je stejně významným geodetickým bodem pro severní sousedy, tudíž tajemný sloup je rovněž zeměměřičským zařízením. Zřejmě německá důkladnost vedla k tomu, že na dnešní polské straně vidíme pěkný monolit. Asi 2,5 m vysoký zřejmě žulový hranol s třemi stupni, a zkosenými hranami, na bocích jsou dobře patrné nápisy T.P. a I.O. a poněkud nezřetelný menší nápis končící číslovkou 27, patrně se ale jedná o letopočet osazení, tedy 1927 kdy zřejmě posloužil k nějakému geodetickému počínání.

Nakonec dodnes se k vrcholu přiřazují zajímavá data, u nás se uvádí nadmořská výška 1423, někdy 1424 m, Poláci udávají dokonce 1425 m, takže i dnes vidíme, že zeměměřiči se neshodnou ani na jedné hoře.

Pokud se nakonec návštěvník vrcholu rozhlédne pozorně, kromě ruiny staré rozhledny, najde tu i jakousi rozpadlou cihlovou zídku (na naší straně), jestli se nepletu, to je pro změnu zbytek zařízení, která na Sněžníku užívali astronomové v 50. letech minulého století.