Loading...
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Kdysi dávno, když jsme se vpodvečer vraceli z jakéhosi výletu, jsem ho z okna busu viděl poprvé. Jeho vápencové stěny byly paprsky zapadajícího slunce zbarveny do působivého světle oranžového odstínu a zářily, až z nich zrak přecházel. Už tehdy jsem si řekl, že by tohle místo stálo za návštěvu, ale musel jsem si samozřejmě nějaký ten pátek počkat.
K realizaci došlo až letos na sklonku jara, kdy jsme trávili týden dovolené ve Vrbně pod Pradědem. Návštěvu turisticky velmi atraktivní vesničky Heřmanovice jsme pochopitelně do svých plánů započítali, ale byla to taková ta návštěva typu – dobrý den, jak se máte, co tu máte nejhezčího, rychle nám to ukažte... a adié, neboť hlavním bodem programu toho dne byly zlatohorské rudné mlýny a prohlídka vedlejšího hornického městečka.
A tak jsem vlastně ten heřmanovický lom viděl i neviděl, neboť jsem do jeho kráteru, jehož dno zaplavila spodní voda a vytvořila zde rozkošné jezírko, nakoukl jen shora od kaple sv.Jeronýma. Ani vlastně nevím, jestli zde těžba vápence probíhá i v současnosti. Ale řekl bych, že v této jeho hlavní části už asi ne, protože když jsem se o několik dní později vracel z průzkumu Příčného vrchu po silničce k zastávce busu nad horním koncem Heřmanovic, jeho stěny byly při pohledu na dálku zarostlé bujnou vegetací.
Když jsem už doma studoval mapy.cz, zjistil jsem, že přímo do lomu poblíž středu obce vybíhá polní cesta, takže kdybychom tolik nespěchali, mohl jsem se na něj potěšit i pohledem zdola. A byl by to pohled určitě zajimavý, neboť nad jeho nejvyšším srázem se vypíná již zmíněná osamělá kaple, tvořící v krajině dominantní prvek. Ale on i ten zor od ní stojí za to, aby si člověk představil, jaké velké množství nerostných surovin za dobu existence lomu asi navždy zmizelo z lůna Matičky Země.
Smutnějším faktem je, že při té činnosti navždy z jejího povrchu zmizelo i středověké tvrziště. Ano – přímo někde tady v těch místech, kde se nyní šklebí obří jícen propasti, byla někdy na přelomu 14. a 15.století vystavěna tvrz. Byla obdélníkového tvaru o rozměrech 16 x 17 metrů, obklopená příkopem a valem a její hlavní zděná věžovitá budova spočívala na základech 7 x 6 metrů. Existence tvrze není vycucána z prstu: ještě před odtěžením tvrziště se zde pod vedením Z.Brechtla v roce 1982 uskutečnil zjišťovací průzkum. Kromě představy o podobě starého feudálního sídla archeologové získali i hmotné pozůstatky: byly zde nalezeny kovové řetězy, kolekce užitkové středověké keramiky a jeden železný meč.
Badatele samozřejmě zajímaly i stopy po ženském klášteře, který v těchto místech také údajně stával, ale po něm nenašli ani zbla – jako by se celý do země propadl!
Kromě něho a tvrziště odsud v roce 1949 díky těžbě navždy zmizela i proslulá Heřmanovická jeskyně.
Tak - teď jsem zřejmě do vašich duší vznesl zmatek, protože o ní se přece v průvodcích dosud píše...
Ano, jistě.
Ale už se v nich neuvádí, že se ve skutečnosti jedná o třetí takovou jeskyni. Tak jako ty zaniklé předešlé, je i ona součástí nevelkého Heřmanovického krasu, nacházejí se v ní dvě prostorné síně s drobnou krápníkovou výzdobou o výšce až dvaceti a tří metrů, které jsou spojeny komínem. má umělý vchod, je samozřejmě veřejnosti nepřístupná a nachází se jihozápadně od areálu lomu.
Tohle je ale jeskyně novodobá. Původní Heřmanovická jeskyně měla rozměry „jen“ 18 x 12m a výšku deset metrů, ale zato byla opěvována krása jejich interiérů. Měla totiž bohatou krápníkovou výzdobu – kromě stalaktitů a stalagmitů se zde nacházely i sintrové žluté a bílé průsvitné záclonky a brčka... a navíc se mohla pochlubit i dvěma jezírky s písčitým dnem.
Bohužel – postupující velkolom všechnu tuhle krásu zničil!
Nakousl jsem tady, že existovala ještě jedna Heřmanovická jeskyně. Ta se ale nenacházela v areálu velkolomu, ale o kus dál – v údolí Černé Opavy v Mnichově, tehdy součásti Heřmanovic. Od začátku až téměř do konce 17.století zde byla funkční vápencová Pec a lomy, které dodávaly produkty pro vápenky řádu Německých rytířů a pro krnovského knížete.
Podle pověsti v jeskyni sídlil poustevník, později sloužila jako úkryt pro pasáčky ovcí a ti se v ní nezřídka před nepohodou skrývali i se svěřeným stádem.
Podzemní prostory zlikvidovala těžba v šedesátých letech minulého století. A to ještě předtím, než mohly být proukoumány a zmapovány...