Holešov - náměstí E. Beneše

Město Holešov se svými téměř 12 tisíci obyvateli nepatří mezi největší sídla Zlínského kraje, ale významem některých svých památek předčí i ta daleko lidnatější. My se ale nyní nebudeme věnovat žádné z nich, ale podíváme se na to, co dělá město městem - na jeho "hlavní" náměstí. To holešovské se nachází v samotném historickém jádru a jeho tvar je skoro nepopsatelný: od kruhového objezdu před zámkem a Palackého ulice se nálevkovitě zužuje sz směrem, za farním kostelem dosáhne šíře obyčejné ulice a pak se rozšíří do tvaru lichoběžníka. Celkově tak jeho délka dosahuje asi 200 m, největší šíře (pokud nepočítáme to nálevkovité ústí) pak asi 60 metrů. Největší dominantou rynku není Radnice, jak to bývá zvykem v jiných městech, ale mohutná stavba trojlodního barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie z roku 1708 s velmi cennou Černou kaplí, který naproti Palackého ulice jako zátka zašpuntoval začátek náměstí a brání návštěvníkovu pohledu na celkové panoráma. Kostel a jeho interiéry přitom ale patří k nejcennějším památkám města, a tak mu tu úlohu "strážce" rádi odpustíme. Hned vedle něj se nachází další zajímavost - Mariánský morový sloup.

Vznikl někdy v první třetině 18.století, tedy v době, kdy procházely interiéry kostela honosnou rokokovou výzdobou, tudíž se předpokládá, že jej vytvořily ruce umělců, které se podílely na zkrášlování vnitřků chrámových lodí. Je umístěn na nízkém schodišti, které má profil trojúhelníka a je orámováno balustrádou, z nichž vystupují pískovcové sochy tří světců. Ve velmi hodnotné ukázce předních moravských kamenických mistrů poznáváme Jana Nepomuckého, světec s knihou je sv.Jan Sarkander (bývalý holešovský farář)... a ta poslední zkamenělá osoba, u jejichž nohou leží pes, je svatý Roch. Vprostřed mezi nimi se k nebi tyčí na 7 metrů vysoký sloup, na němž trůní socha Panny Marie z mušlového vápence. Marii nechybí svatozář a samozřejmě není ušetřena přítomnosti obligátních poletujících andělíčků. Zbytek náměstí zdobí řady domů, mezi nimiž se nachází objekty staré až 300 let a díky poctivé práci památkářů se tu seznámíme s hezkými ukázkami původních měšťanských domů.

Nejodlehlejší cíp náměstí (myšleno od Palackého ulice) je částečně pěší zónou a zdobí jej novodobá "kašna s gulou", ze které by měla jistojistě nesmírnou radost jedna z hlavních postav Švandrlíkových Černých baronů. Náměstí Edvarda Beneše je bezesporu zajímavé, ale možná, že na něj budete nahlížet ještě s větší úctou, když vám prozradím fakt, že místa, po kterých šlapete, jsou nepřetržitě osídleny už více jak 4000 let! Začalo to sídlištěm v době bronzové, pak zde vedla taková jakási "vedlejška" známé Jantarové stezky, ve středověku se místo jako osídlené vzpomíná už v listině z r.1131. Za Přemyslovců dosáhlo o necelých 200 let později na statut města, k jeho rozkvětu došlo za vlády Šternberků a potom asi nejvíc v době, kdy jej koupil pobělohorský zbohatlík - hrabě z Rottalu. Díky velkému majetku si mohl dovolit přestavět zámek a zahradu v takovém duchu, že obě skvosty pak téměř konkurovaly těm kroměřížským. A ještě dál to dotáhli jeho následovníci. kterým se podařilo z Holešova vytvořit význačné kulturní centrum.

(Jedinou vadou na kráse rynku je absence restaurace, kde by se dalo najíst. Vietnamské bistro je už dávno nefunkční a v jediné osvěžovně zaženete jen žízeň, ale to druhé ne...)