Loading...
Turistické cíle • Příroda • Hora
Jakou atraktivitu může zvídavý turista spatřit na vrcholku hory, kde se protínají značené turistické cesty všech barev a která nese tak hezky znějící libozvučné jméno - MAKYTA? Ačkoliv to zní divně, tak na první pohled vlastně vůbec NIC!! Na vrcholku sice najdeme turistické odpočívadlo a vrcholovou knihu, ale žádný rozhled odtud nečekejme, protože temeno hory pokrývá vzrostlý les. Kdysi dávno tu stávala dřevěná rozhledna - já si pamatuju, že když jsem byl na těchto místech poprvé v mých 16 letech, viděl jsem tu na zemi Trosky staré dřevěné konstrukce - to vše ale už dávno smetl čas... A přece je Makyta místem nádherným a pozoruhodným, chce to jen doširoka otevřít oči a pozorně se kolem sebe dívat! Tato hora patří k horstvu Javorníky, od jejichž hlavního hřebene je oddělena hlubokým Papájským sedlem. Makyta je tedy nejvyšší západní výspou tohoto pohoří a to výspou velmi majestátní a v této oblasti je se svou výškou 923 m - také horou dominantní. Po vrcholovém hřebeni, který je téměř 2.5 km dlouhý a po němž prochází červená značka, vede státní hranice se Slovenskem. Tady všude kolem nás můžeme vidět zbytky původního karpatského horského lesa. Ta nejkrásnější intimní zákoutí ale nabízí hlavně svahy hory, které jsou kromě ostrůvků pralesa pokryty také sutěmi, velkými pískovcovými kameny a balvany s množstvím kapradin. Drobné skalní výchozky vystupují také na vrcholovém hřebeni.
Na slovenskou stranu spadají srázy Makyty obzvášť strmě - od vrcholu tu do hlubokého údolí sestupuje zelená značka a tady se návštěvník setká s tak krásnými a divokými zákoutími, až se mu tají dech ! Všude okolo nás můžeme vidět alespoň malý "vzorek" toho, co takový karpatský prales nabízí: vysoce vzrostlé lesní velikány i jejich popadaná torza obsypaná choroši, svahy se sutí, nádherné a ojedinělé druhy kapradí, která jako deštníky zakrývají pískovcové balvany. Po spatření těchto přírodních krás se určitě nebudeme divit tomu, že byla tato oblast na české straně hory Makyty spolu se svahy sousední Valašské Kyčery (863 m) vyhlášena Přírodní rezervací. Má rozlohu 187 ha a účelem ochrany je především komplex původní horské bučiny s javorem klenem a jedlí bělokorou. Dále četná prameniště, suťové lesy a pak také vzácné a ohrožené druhy flóry a fauny. Svět vzácných druhů zvířat je tu zastoupen například strakapoudem, holubem dupňákem, ale žijí tu také lejsci, žluny, jeřábek lesní, kos horský či čáp černý. Z větších zvířat a ze šelem tu má domov rys ostrovid a na svých "cestách bez hranic" se tu často objeví i vlk evropský a medvěd hnědý...