Rybník u Valašské Senice
Turistické cíle • Příroda • Rybník
Překrásné okolí Valašské Senice s horou Makytou, o kterou už se ale "dělíme" se sousedním státem, bývalo ještě před takovými 12-lety oblíbeným cílem mých toulek. To jsem ještě žil v městečku u Vlárského průsmyku, a tak jsem to měl sem a hlavně na milované Pulčiny poměrně blízko. Po přestěhování do Zlína jsem samozřejmě na tuto oblast nezanevřel - (několikrát jsem byl na Pulčínských skalách i s manželkou), ale dluh vůči Valašskosenicku se mi podařilo napravit až na počátku letošního roku... Po "velké" tůře, kdy jsem se po ledovici dostal až na zarostlý vrchol Valašské Kyčery, přišel čas návratu. Ten jsem zvolil po úbočí Butorek okolo v lese ukrytých skalních výchozů. Netrvalo to ani tak dlouho a já se ocitnul u čistého toku říčky Senice, podle níž dostala jméno i první dědina v hluboce zařezaném údolí. (Její jméno prý vzniklo podle množství kosených luk a sušeného sena kol jejích břehů).
Po silničce, vedoucí nahoru k Makytě a pak na horskou chatu Antarik, jsem se vydal přesně opačným směrem - tedy k dědině Valašská Senice. Asi půl kilometru před obcí jsem narazil na krásný kruhový turistický altánek. Ačkoliv údolím neprochází žádná značená cesta, je silnička oblíbeným cílem cykloturistů. U altánku pak lze proud křišťálové říčky překonat po lávce a podívat se na břeh kouzelného lesního rybníčku, ve kterém se zrcadlí okolní stromy a horní části trupů plovoucích divokých kachen. Je tu překrásně, místo rozhodně stojí za návštěvu... (Rybníček bude novějšího data, neboť v minulosti zde nic takového nebylo... a v současnosti ho nenajdete ještě ani na Mapách.cz!)