Hostišová - křížová cesta nad dědinou
Tahle křížová cesta pojatá (co se týče uměleckého znázornění) poněkud netradičně, byla za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcena 26.září 2009 P.Vavřincem Černým. Nachází se na zalesněném hřebeni nad severním cípem obce, vede po okraji hvozdu směrem k východu a je dlouhá několik stovek metrů. Na jejím konci stojí čtyři metry vysoký kříž.
S nápadem zbudovat ji v Hostišové přišel místní občan Oldřich Vojáček, tehdy sedmdesátiletý senior, zabývající se zajímavým koníčkem – opravou svatých obrázků nacházejících se na katastru obce. Ten také pro jednotlivá zastavení křížové cesty zhotovil dřevěné segmentově zakončené desky, plnící zde úlohu otevřených „kapliček.“ V nich jsou umístěny větší keramické kachle na motivy křížové cesty, jejichž autorem se stal Emil Sláma z Otrokovic. Pod nimi jsou na mosazných destičkách vyryty verše od Jarmily Moosové, která sérii těchto krátkých básní pojmenovala „Mystériem Kříže.“
Dubové dřevo na sloupy poskytla obec a jejich instalaci v terénu realizoval místní spolek „Horizont.“
Křížová cesta v Hostišové se od těch klasických poněkud liší: na 1.zastavení není zobrazen odchod od Piláta, ale na kachli je znázorněn polibek Jidáše, který svého druha zradil a odsoudil tak k smrti. Také poslední 14.zastavení není tím klasickým a je na něm zobrazen motiv Ježíšova zmrtvýchvstání.
Já si kvůli nedostatku času (jel mi za chvilku autobus do Zlína) stačil prohlédnout jen prvních pět zastavení. Kdyby nebyl slunečný den a sloupky s kachlovými obrázky byly ponořeny v přítmí, působily by přímo magicky. Ke křížové cestě jsem vystoupal po obhlídce barokního kříže v západní části obce od silnice cestou stoupající přímo k lesu (je to jen asi 200 m) a od pátého zastavení se po cestě z panelů přemístil dolů přímo k autobusové zastávce.
Ještě pár slov k tvůrcům:
Výtvarník Emil Sláma vystudoval pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté působil jako učitel výtvarného umění na ZUŠ Rudolfa Firkušného v Napajedlích, kde se nakonec stal i jejím ředitelem. Teprve po odchodu do penze se mohl naplno věnovat vlastní umělecké práci. Zabývá se tvorbou dřevěných i keramických plastik, linorytem s vlastní technologií – tzv. „termografikou“ a experimenty s počítačovou grafikou.
Básnířka Jarmila Kuřitková Moosová se narodila ve Zlíně, absolvovala gymnázium ve Strážnici a SEŠ v Hodoníně. Dnes pracuje i žije v Praze a věnuje se publicistice a literární činnosti.