Hrad Křídlo
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Hrad Křídlo stával na kopci nad vsí Chomýž nedaleko Bystřice pod Hostýnem. Jméno hradu získal dle vysunutého křídla protáhlé hory Barvínku, která střežila vstup do údolí Rusavy v Hostýnských vrších.
První zpráva o hradě pochází z roku 1365, ale hrad byl vybudován asi počátkem 14. století. Je tak usuzováno dle toho, jak byl hrad postaven. Jako první historický doložený majitel Křídla se uvádí Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic. Ten roku 1365 prodal hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí hradu Chlumu a polovinou Rymic, Vilémovi z Kunštátu.
Vilém z Kunštátu vlastnil hrad až do své smrti v roce 1374, kdy hrad zdědil Heralt z Kunštátu, který byl poručníkem nezletilých dětí. Ještě téhož roku prodal Ctiboru Kazkovi z Cimburka a Tovačova, který vlastnil i Tovačov a Stražiště. Ctibor provedl na hradě menší stavební úpravy, které ale příliš nezasáhly do původní stavby. O stavebních proměnách a úpravách toho totiž mnoho nevíme.
Ctibor Kazka se psal i z Křídla a po jeho smrti v roce 1392 zdědil hrad jeho syn Předbor z Cimburka. V této době docházelo často ke sporům mezi rodem z Cimburka, kteří vlastnili hrad Křídlo, a mezi rodem z Kunštátu, kteří byli majiteli nedalekého hradu Chlum. Spor vyústil v žalobu Smila z Kunštátu na Předbora z Cimburka - že jeho lidé jeho kázáním, ubili mi hajného, že jest ohluchl i dnes je hluch a bez rozumu od toho bití, že nemóž věděti, komu prodal lesy mé před tím bitím'.
Po smrti Předbora z Cimburka roku 1417 připadl hrad Křídlo jeho synu, dalšímu z rodu z Cimburka, Ctiboru, který vlastnil nejen Křídlo, ale i Jičín, Rožnov a Vsetín až do své smrti roku 1437.
V letech 1437 - 1460 společně vlastnili hrad Herburt a Leonart z Bořitova. V roce 1460 zemřel Herburt z Bořitova, takže hrad po něm zdědila jeho žena, poslední majitelka Křídla, paní Markéta (Machna) z Krčmaně. Ta hrad vlastnila až do roku 1480.
Kolem roku 1475 se na krátkou dobu zmocnil Křídla jeden z Markétiných věřitelů Albert Kostka z Postupic. Markéta z Krčmaně se pro svůj rozmařilý život často dostávala do četných finančních nesnází, a proto padělala uherské mince přímo na hradě Křídlo. Je odtud známo na 300 různých druhů padělaných mincí a padělatelská dílna zde působila asi až do roku 1472.
Zánik hradu je spolehlivě datován mezi roky 1475 - 1481, kdy jej rozbořila vojska uherského krále Matyáše během česko-uherských válek.
Při prodeji panství v roce 1481 se hrad připomíná jako zbořeniště. Tehdy prodávala zmíněná Machna rozbořené Křídlo, Brusné se svobodným dvorem a mlýnem a zpustošenou osadu Chlumečnou Janu Vlku z KONECCHLUMí. Roku 1493 převzal tento majetek Zdeněk z Kokor a po něm Beneš a Albrecht z Hustopečí. Rozbořený hrad Křídlo měl však svůj význam i cenu, o čemž svědčí odhad z roku 1486 na 900 uherských zlatých. Hrad už nebyl nikdy obnoven.
Archeologickými výzkumy byla částečně odkryta a zafixována vstupní brána do hradu včetně osazení nalezené levé patky vnitřního portálu. Druhá patka byla bohužel neznámými návštěvníky zcizena. Výzkumem byla rovněž odkryta vlčí jáma kolébkového padacího mostu, ta byla po skončení výzkumu opět zakryta. V baštovitém výběžku na severozápadě Předhradí byl výzkumem odhalen pozůstatek pětiboké bašty či věže.
Asi 400 metrů od hradu směrem na Rusavu se nachází studánka. Na mapách je označená jako Sirková. Dostanete se k ní pohodlně širokou lesní cestou po modré značce směrem na Stiborové boudy.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=190