Za tajemstvím Čecheru - mrazové sruby
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Čecher se svými 462 m nadmořské výšky sice není žádným Top vrcholem, ale je poslední výraznou vyvýšeninou hřebene, spadajího od sedla Klapinov přes Pardus do Rusavy a jeho kuželovitý tvar se strmými odlesněnými svahy je výraznou dominantou středu obce. Zároveň rozděluje osídlení Rusavy na vlastní obec a přilehlou Ráztoku. Od pasínků na jeho úbočích se vlastní vrchol strmě zvedá a je ozdoben šošolkou vzrostlého a těžko přístupného hvozdu.
Kdybychom si dali tu práci a vyšplhali na jeho temeno, narazili bychom těsně pod vrcholkem na soustavu mrazových srubů. Jsou tvořeny rusavskými vrstvami zlínského souvrství magurského flyše a nad povrch zemský vystupují v podobě pískovcových a slepencových skalních výchozů. Zároveň se jedná o přímo učebnicový příklad mrazových srubů, neboť zde vidíme jen a jen skalní stěny, vystupující ze strmé stráně a kde se od ní skalní bloky zatím nijak neoddělily.
Proto bohužel také nemají nějakou větší estetickou hodnotu a pro většinu návštěvníků jsou nezajímavé.
Jiného názoru by asi byl geomorfologický odborník. Skalní výchozy se nacházejí na jižním a jihovýchodním podvrcholovém svahu a na jejich úpatí se nacházejí velmi výrazné kryoplanační terasy, o šířce až několika metrů. Ta největší, rozdělena výrazným schodkem na dvě části, se nachází pod nejdelším a nejvyšším (7 m) mrazovým srubem. Na úpatí této skalní stěny se nachází zamřížovaný vchod do pozoruhodné (leč pochopitelně veřejnosti nepřístupné čecherské pseudokrasové jeskyně.