Hranice - Pernštejnské náměstí
Nepravidelný rynek o největší délce 35 a šířce 24 m se rozprostírá před hranickým zámkem. Na jeho místě původně stála tvrz zmiňovaná v análech roku 1398. Poté prošla přestavbou na kamenný hrad, později podstatně rozšířený Pernštejny. Ti nechali vystavět i hlavní věž, na níž se až dodnes zachoval gotický prevét. Na dvoukřídlý zámek hrad nechal přestavět Jan Kropáč z Nevědomí a o jeho současnou podobu – čtyřkřídlý objekt v duchu italské renesance – se postaral Zdeněk Žampach z Potštejna. Dvoupatrový zámek se pyšní krásným arkádovým nádvořím. To je dnes sice zastřešeno, ale tahle unikátní střecha je skleněná, takže při jeho prohlídce aspoň nezmokneme.
Z jihozápadního nároží se vypíná vysoká válcová věž s osmibokou nádstavbou. Spolu se dvěma zachovalými baštami, hradbami, příkopem a kamenným mostem je zámek největší dominantou tohoto maličkého rynku.
V jižním zámeckém křídle jsou reprezentační místnosti s kvalitní štukovou výzdobou. V prvním patře se zachoval portál se znakem kardinála Františka z Dietrichsteina a letopočtem 1636, dva novější mramorové krby a majoliková kamna z éry klasicismu. Od sedmnáctého století byl zámek využíván na byty a kanceláře, po druhé světové válce byl jako německý majetek zabaven státem a předán do užívání městu. Celková rekonstrukce ukončená 1998 mu vrátila původní honosnou podobu.
Dnes je sídlem Městského úřadu a Městské Policie. Dále se zde nachází Infocentrum, Kavárna na Zámku, Galerie a Muzeum. Ty jsou veřejnosti ve všední dny otevřeny v době 8.00 – 17.hodin, přes víkend je bohužel zavřeno.
V upravených zámeckých sklepích je umístěn Zámecký klub se sálem o kapacitě 100 sedících osob, jež tady mohou sledovat různé besedy, koncerty či divadelní představení. Sál je využíván i jako kinokavárna a k dispozici je také bar.
Podle feudálního sídla se náměstí až do roku 1905 označovalo jako Zámecké, do 1918 neslo jméno Štěpánčino (podle choti korunního prince Rudolfa), do 1939 Kramářovo, do konce 2.světové války SA oddílů a do roku 1991 Revoluční.
Řady domů obklopující rynek tady stály už od jeho vzniku. Údajně se na něm až do konce „století páry“ nacházela druhá městská kašna a voda z ní dřevěnými trubkami vedla do Židovských lázní v současné Janáčkově ulici a do pivovaru v Zámecké ulici. Tyto dvě komunikace do Pernštejnského náměstí ústí od jihu (směrem od hlavního městského rynku) a mezi sebou na okraji náměstí svírají budovu s Koncertním sálem pro 200 osob.
Na pravé straně rynku je možno u zdi si prohlédnout kámen, který je posledním pozůstatkem bývalého pranýře, stávajícího uprostřed náměstí. V domě č.p.737 se nachází pekárna. Nepřetržitý provoz v ní byl zahájen roku 1856 a trvá až do dneška.
Na severním konci Pernštejnského náměstí před zámkem vlevo odbočuje ulička, která návštěvníky zavede do vzorně zrekonstruované Zámecké zahrady. Napravo pak z rynku vybíhá ulice Jiráskova.