Procházka historickým centrem města Hranice
Historické centro města Hranice je od roku 1992 chráněno jako městská památková zóna. Původní opevnění vybudované v letech 1292 - 96 bylo primitivní, snad valové. Za Cimburků v polovině 15. století vznikla vnitřní hradební zeď, po roce 1475 byla doplněna o druhý vnější pás hradeb s lomového kamene s baštami. Vstup hlídali tři brány, existovalo i několik branek. Do dneška se dochovala téměř celá část vnějších hradeb. Výrazná dominanta je v Hranicích zámek stojící na Pernštejnském náměstí. Jeho předchůdcem byla dřevěná tvrz, pak byl zbudován kamenný hrad - nevelké sídlo přestavěné a nahrazeno novým. V roce 1547 za Pernštejnů bylo panství kvůli dluhům prodáno. Mezi lety 1580 - 1610 za nových majitelů bylo zbořeno a nahrazeno novým trojkřídlým renesančním zámkem. Po roce 1622 dostali darem hranické panství Dietrichštejnové, zámecký objekt se stal sídlem vrchnostenské správy.
Ve 2. polovimě 19. století byly přízemní arkády nádvoří zazděny a upraven byl interiér. Předzámčí se sladovnou, pivovarem a sýpkami v roce 1956 vyhořelo, roku 1956 bylo odstraněno. V letech 1997 - 99 byl zámek na náklady města a státu opraven, prošel velkou rekonstrukcí, bylo obnoveno severní křídlo a nádvoří zastřešeno. Zámek patří k nejkrásnějším pozdně renesančním stavbám na Moravě. Jádrem města jsme přecházeli přes obdélné Masarykovo náměstí, obklopené historickými domy. V jihozápadním rohu stojí radnice s pozdně gotickým sálem z roku 1528, v roce 1869 byla přestavena. Z dalších domů na náměstí a přilehlých ulicích vyniká Čaputovský dům s kameným portálem z roku 1583. Na něj navazují další renesanční objekty v Radniční ulici. V jihovýchodním rohu náměstí upoutá Pernštejnský dům, dnešní Komerční banka. Během stavebních úprav v 80. letech 20. století byly u některých měšťanských domů na náměstí odkryty druhotně zazděné hrotité oblouky podloubí.
Renesanční domy s podloubím se dochovaly i v Zámecké ulici. Na školním náměstí, kde stával původní farní kostel sv. J. Křtitele je fara s mandsardovou střechou přestavěna v pozdím baroku v letech 1773 - 82, upravena byla v 19. století. Dokladem pozdně barokní předměstské architektury je dům v Galašově ulici z roku 1755. Nejvýznamnější stavbou 2. poloviny 19. století byl rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenská akademie a dnes kasárna generála Zahálky na západní straně města. Pozoruhodnou ukázkou historizijucí architektury 19. století je Kůnzův palác na třídě 1. máje - připomíná zámeček. Je to bývalá administrativní budova firmy Antonín Kunz vystavěná roku 1897 v novobarokním slohu, patří k nejhezčím budovám ve městě. Mezi moderní architekturou vyniká soubor čtyř pozdně funkcionalistických rodinných vil z konce 30. a počátku 40. let 20. století.
Největší církevní památkou města je farní kostel sv. J. Křtitele, stojící uprostřed Masarykova náměstí. Ve městě je vidět řada dalších památek, skulptur a křížů, soch a pomníků.
Během 19. a 20. století se město proměnilo ve významnou dopravní křižovatku. Významné místo v životě města Hranice hraje i průmysl soustředěný do areálů na zapadním a severovýchodním okraji. Nejvýznamnější památka zámek dnes slouží městskému úřadu. Ve dvoraně a severním zámeckém křídle se konají příležitostné výstavy a kulturní akce. V budově bývalé radnice na Masarykově náměstí sídlí městské muzeum a galerie provozující výstavní síń v bývalé židovské synagoze. Ve městě sídlí pět SŠ, sportovní zařízení, lesnické arboretum s 225 druhy dřevin, 65 druhů jehličnanů, 160 druhů listnáčů, 450 exemplářů jehličnanů, 66 exemplářů listnatých stromů a keřů. Lákadlem pro turisty je v Hranicích Hranická propast - jeden z nejpozoruhodnějších krasových útvarů v Evropě, nejhlubší propast v ČR. Nachází se na krasové plošině nad pravým břehem Bečvy v Hranickém krasu.