Hranice - Školní náměstí

Tenhle rynek býval v minulosti centrem města, neboť na něm až do osmnáctého století stával jednolodní farní kostel s hranolovou věží, jíž zdobila báň. Původně gotický kamenný chrám byl zasvěcen sv.Janu Křtiteli. Okolo se rozkládal hřbitov, ale ten byl po zbourání kostela zrušen. Nový barokní kostel byl vystavěn na hlavním městském - dnes Masarykově náměstí - a zajímavostí je, že jeho půdorys dosahuje téměř stejných rozměrů (37x16m) jako zlikvidovaná stará farní svatyně.

Na Školním náměstí zůstala stát jen budova římskokatolické fary a objekt špitálu, který byl demolován na konci 19.století. Na místě, kde stával chrám, byla roku 1789 vystavěna budova školy. Díky mnoha přestavbám a rozšířením pak postupně získala vizáž, kterou návštěvník rynku uvidí dnes. Funkci základní školy si uchovala do roku 1982. Poté se v ní vzdělávala dítka sovětských vojáků umístěných k nelibosti domorodců na zdejší raketové základně a po „sametu“ se stala sídlem Základní umělecké školy, založené ve městě již roku 1924.

 

Otevřený plácek před školou byl už v devatenáctém století upraven na menší park s kašnou a okolo ní se dalo posedět ve stínu akátů. Kašna se bohužel konce století „nedožila.“ Roku 1892 její místo zabrala skulptura Františka Josefa I. Po vyhlášení samostatného Československého státu ale císař odputoval do areálu Staré Střelnice (tam je k vidění dodnes) a prázdný podstavec ozdobila socha T.G.Masaryka. Za okupace byla sice schována, ale nenávratně poničena. Po válce město Hranice kupodivu obdrželo od Sovětů neobvyklý dar – skulpturu Masaryka z Podkarpatské Rusi – z Užhorodu. K jejímu slavnostnímu odhalení došlo roku 1948... a k odstranění pak o 15 let později.

V období tzv.“Pražského jara“ se sice na sokl ještě na nějakou dobu vrátila, jenže pak zmizela neznámo kam.

Roku 1984 ji nahradilo sousoší Vítězné Rudé armády, to ale bylo v roce 1994 přesunuto na Třídu československé armády.

Socha prvního československého prezidenta se na svůj podstavec na Školním náměstí znovu vrátila (a doufejme, že už „na furt“) roku 2020 a velká sláva s jejím odhalením se uskutečnila v září téhož roku.

Autory novodobé skulptury TGM, sedícím na koni, se stali akademičtí architekti Ondřej Tuček a Ladislav Sorokáč.