Hranice – Židovský hřbitov

Židovské hřbitovy, pokud nebyly umístěné v centru turistického ruchu byly odsouzeny k zapomnění, vlastně jako celá populace, která vyznávala židovské nebo chcete-li hebrejské vyznání. Mimoděk se v tom přístupu zrcadlí poněkud pokrytecké jednání většinové populace. Svým způsobem tak válečný holocaust svalil veškerou vinu za „řešení“ židovské otázky na zlé Němce, jako kdyby hodní Češi (tady tedy Moravané) nikdy k vyznavačům Tóry a Starého zákona minimálně necítili nějakou nedůvěru.

Přitom velká část základů naší civilizace spočívá i na dědictví židovské tradice (samozřejmě je v tom i antické dědictví Řecka a Říma, ale i Mezopotámie, Egypta, možná i zničeného Kartága….).

Vlastně spíše jen s obdivem můžeme sledovat proč zrovna takový malý nárůdek si stále připomíná již více než 3000 let starou tradici od útěku z Egypta, kdy již můžeme hovořit o dějinách Izraele, jejich vytrvání pod útiskem Asyřanů, Babyloňanů (kde jsou ty staré velmoci), dál ale i Římanů, diasporu, vyhánění ze středověkých měst apod. Přiznejme si, že i dnes možná s tichou závistí sledujeme, jak v Izraeli stíhají očkovat proti aktuální nákaze.

Izraelité nebo Židé se i nás usazovali zhruba od středověku, ve větší míře od 10. století, kdy vznikala první větší osídlení městského typu. Paradoxně této komunitě byla zakázána některá povolání, které se v té době považovala za nehodná dobrých křesťanů, takže na Judejce zbyla činnost i v podobě obchodu a pěněžnictví, která paradoxně dnes řadíme k těm úctyhodným (inu vydělat prachy je obtížné stále).

Židovská populace se povětšinou soustřeďovala do měst, původně královských, později ale byly vyháněni, takže i do měst poddanských.

V dnešních Hranicích se první Židé usazovali v 15. století a přišli sem z blízkého Lipníka, kde byla již poměrně velká obec. Židovské osídlení zpočátku nebylo stabilní a na čas i zaniklo, hlavně v polovině 16. století. Zvýšená počet dosáhlo židovské osídlení na přelomu 16. a 17. století, což si vynutilo i vznik pohřebiště. Židovský hřbitov vznikl patrně v roce 1635. Místo na dnešní ulic Zborovské je na mírně skloněném pozemku o rozměrech cca 50x60m. Nejstarší identifikovaný náhrobek je datována do roku 1684. Najdeme tu náhrobky tradičního vzhledu z období baroka až po celkem moderní náhrobky z 20. století, nejnovější ze 40. let, kdy byla drtivá část místních židů vyvražděna v nacistických táborech. Poslední pohřeb je datován r. 1965.

Zhruba největšího rozmachu dosáhla místní židovská obec v polovině 19. století, kdy se k vyznání hlásilo něco přes 600 obyvatel. Z té doby pochází i výstavná hranická synagoga (1864), po uvolnění omezení a zrovnoprávnění Židů s ostatními obyvateli se židovské osídlení Hranic zmenšilo. Asi 200 místních židů bylo hromadně odvlečeno ve velkém transportu v roce 1942, v roce 1945 se vrátilo 26 osob.

Největší část pohřbených jsou hraničtí obyvatelé, ale poslední odpočinek tu našli i obyvatelé okolních obcí dokonce i větších měst (Potštát, Odry, Nový Jičína, Valašské Meziříčí, Vsetín). Hřbitov byl značně poničen za okupace, posléze se uvažovalo i o jeho zrušení (částečně 1989), rekonstrukce dochované části po roce 1964. Dochováno je 676 náhrobků ze zajímavých jmen je uváděn např. Julius Freuda (bratr Sikmunda Freuda), Oskar Kafka (bratranec Franze Kafky). Hřbitov je od okolních pozemků oddělen ohradní zdí s bránou z poloviny 19. století. Hřbitov nebývá otevřen permanentně, klíč je možnou zapůjčit v IC nebo v galerii Synagoga.