Hranický kostel Stětí sv.Jana Křtitele

Pravděpodobně nejatraktivnějším a opravdu nepřehlédnutelným prvkem hlavního městského rynku je mohutný vysoký sakrální objekt s červenobílou fasádou stojící v jeho jižní části.

Chrám zasvěcený Stětí sv.Jana Křtitele dominuje náměstí zhruba od poloviny 18.století. Tehdy byl zrušen farní kostel na vedlejším (nyní Školním náměstí) a soudobí majitelé panství Dietrichštejnové rozhodli o výstavbě chrámu nového a samozřejmě i mnohem většího a honosnějšího. Stavitelem se stal Jakub Antonín Slováček ze Židlochovic a dílo se budovalo podle projektu od dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma. Stavělo se vždy od jara do podzimu plných 9 let a o rok později (1764) byl pozdně barokní chrám s nádechem nového stylu - klasicizmu, slavnostně vysvěcen.

 

Už na první pohled zaujme jeho kvalitní venkovní architektura… a což teprve jeho bohatá vnitřní výzdoba pocházející vesměs z 18.století!

 

Mezi nejcennější malby patří monumentální obraz na hlavním oltáři, který znázorňuje násilnou smrt sv.Jana Křtitele a jehož autorem se stal brněnský malíř (původem ale Rakušan) Josef Stern. Dalšími jeho díly jsou v chrámu obrazy se smrtí sv.Josefa a archandělem Gabrielem.

 

Na bočním oltáři Příbuzenství Kristova visí hodnotné obrazy od olomouckého malíře Josefa Františka Pilze. Jedná se o obraz Madony s dítětem a sv.Annou a obraz zpodobňující sv.Jiří.

V nedávné minulosti byla na tomto bočním oltáři k vidění gotická soška Panny Marie Hranické, přenesená sem po druhé světové válce z hranického Kostelíčka.

Na dalším bočním oltáři umirajícího sv.Josefa uvidíme krom jiného také skleněnou rakev s postavou sv.Teodora. Původně v ní opravdu byly uloženy světcovy ostatky pocházející z dob pronásledování křesťanů Římany. Do Hranic se dostaly roku 1763. O tři roky byly přeneseny z původního farního kostela na Školním náměstí do nového chrámu, jenže v roce 1994 je někdo ukradl!

Druhou dvojici oltářů krášlí obrazy od Johanna Nepomuka Steinera (např.zpodobnění Kristova křtu) a skulptury od Václava Bohma. Dalšími umělci přičinivšími se o krásu nejen oltářů, ale i celkového interiéru, byli řezbář a štukatér František Gallaš, sochař František Ondřej Hirnle a štukař Jan Adam Nesmann.

 

Na bočním oltáři jediné kostelní kaple (zasvěcené Bolestné Panně Marii) visí obraz Piety. Roku 1658 jej namaloval Jan Geřpický a jedná se o nestarší malbu v celém chrámu.

 

Dalšími zajímavostmi interiéru jsou krom soch např.vitrážová okna s postavami blahoslaveného Jana Sarkandera a Anežky České, které byly zhotoveny roku 1887. Cenná je rovněž křtitelnice i varhany z roku 1767 od Jana Výmoly. Na podlaze chrámové lodi se ukrývá vstup do krypty, do níž se pohřbívalo až do roku 1782 a jsou v ní dodnes umístěny pozůstatky asi dvaceti osob.

 

Těmi úplně nejstaršími prvky nacházejícími se v chrámu ale jsou dva největší kostelní zvony (pocházejí z let 1499 a 1506), přenesené sem ze starého farního kostela. Umíráček visící v lucerně kostelní věže je z roku 1703 a nejmladším zvonem je sanktusník, jenž byl do sanktusní věžičky umístěn až roku 1829.