Ilija – kostel sv. Egídia (kostol svätého Egídia)

Pro mnohé je sice Ilija pouze malou vesnicí s necelými čtyřmi stovkami obyvatel, nacházející se v blízkosti Banské Štiavnice, ale najdou se i tací, kteří zde hledají jednu z nejvýznamnějších románských památek na Slovensku. Tou je krásný portál zdejšího kostela sv. Egídia, jehož historie se začala psát někdy v I. polovině 13. století, snad již v roce 1225. V každém případě je kostel nad vesnicí poprvé písemně zmiňován roku 1266. Současný kostel můžeme označit za románskou jednolodní stavbu s podkovovitou apsidou a představenou barokní věží se dvěma zvony. Kněžiště je zaklenuto konchou, loď je plochostropá. Součástí kostela jsou také dřevěná empora s varhany, dřevěná kazatelna, tři oltáře (hlavní je renesančně - manýristický a ze 17. století, boční zasvětili sv. Anně a pochází z počátku 19. století a z oltáře Piety, který vznikl v 15. století, se dochovaly jen fragmenty), kamenná křtitelnice, sakristie se zpovědnicí a několik sochy i deskových obrazů církevních otců.

Kostel zřejmě stojí na základech starší stavby z 12. století, kterou založili benediktini – eremité a zasvětili ji sv. Egídiovi, patronovi poustevníků (na místech jejich příbytku dnes asi stojí sakristie). Tehdejší kostelík byl malý, bezvěžový a zakončený půlkruhovou apsidou. Jeho dominantou se na dlouhá století stal onen reprezentativní západní portál, který zakryla až přestavba kostela v 18. století. Roku 1779 byla dokončena současná kostelní věž.

Díky tomu je dnes portál pro běžného turistu viditelný pouze při bohoslužbách (středa v 17.00 hod. a neděle v 9.30 hod.) a mimořádných příležitostech. Jedná se přitom údajně o nejkrásnější pozdně románský portál na celém Slovensku. Má bohatou kamenosochařskou výzdobu a byl vytvořen ve 40. letech 13. století. V jeho výzdobě se můžeme také setkat jak s prvky rané gotiky, tak s ornamentálními prvky normanského původu. Je přitom zajímavé, že levá a pravá polovina portálu nejsou symetrické a liší se svou výzdobou. Nalevo tak můžeme vidět spirálu listového úponku s vpletenými ptáky či draky, kteří jsou spojeni hlavami, zatímco na pravé straně jsou umístěny kalichové hlavice se dvěma řadami bobulovitých listů.

Dodnes také nebylo vysvětleno, proč malý kostelík v nevelké vesnici získal cenný monumentální portál, který bývá často označován za skutečný skvost sakrální architektury. Ten je dokonce přirovnáván k portálům některých maďarských benediktinských klášterů, a proto se i zde uvažuje o spoluúčasti kláštera v Hronském Beňadiku.

Kromě tohoto portálu se však v tomto filiálním kostele nacházejí i další zajímavosti. Zmínit je potřeba minimálně na východní straně apsidy zachované románské štěrbinové okno a část freskové výzdoby z II. poloviny 14. století na vítězném oblouku (polopostavy proroků a biskupa) a severní stěně chrámové lodi (větší figurální scéna s Pannou Marií, Ježíškem a dalšími postavam)i.

Kolem kostela nad obcí Ilija se rozprostírá areál hřbitova, který ohraničuje kamenná zeď. Tento hřbitov plnil svou funkci pouze do roku 1778.

Zcela na závěr bych ještě rád poděkoval svému kamarádovi Braňovi, který mi propůjčil několik svých interiérových fotografií k oživení tohoto článku.