Isle sur la Sorgue – provensálské Benátky a město starožitníků

Přibližně dvacetitisícové provensálské město l'Isle sur la Sorgue je jedním z nejatraktivnějších míst v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur, tedy - jak zde běžně říkají – v PACA. Koneckonců již název města neznačuje, že se vlastně jedná o říční ostrůvek, který je považován nejen za provensálskou variantu Benátek, ale zejména za hlavní město starožitníků a vetešníků. V každém případě snad každý návštěvník města Isle sur la Sorgue brzy získá pocit, že se tady už hodně dávno zastavil čas. Starožitnictví, antikvariáty, bleší trhy, starodávné obchůdky a bary i četné umělecké butiky a galerie tvoří pestrou mozaiku, která dává tomuto místu punc skutečného centra umění a kultury. A není se co divit, protože o krásách tohoto místa svého času nadšeně psával již slavný italský básník Francesco Petrarca.

Město také charakterizuje soužití člověka s přírodou. Proto zde kromě četných památek nechybí ani vodní kanály s točícími se a mechem porostlými „mlýnskými“ koly, nábřeží plná stromů a kachních hejn nebo rybáři se zvláštními loďkami, kterým se říká Nego – Chin, což v překladu znamená Topící se pes. Nepřekvapí tady jistě ani velká obliba vodních sportů. Zkrátka romantické místo požehnané bohy. Skutečným nadnárodním symbolem města však bezesporu od šedesátých let minulého století zůstává zdejší nepřekonatelný  bleší trh, který se zde opakuje s železnou pravidelností o víkendech a svátcích a kterého se běžně účastní okolo 350 prodejců. Dvakrát ročně, a to o Velikonocích a v srpnu, si dokonce vysloužil hrdý titul   „Mezinárodní veletrh starožitností". Tehdy se také počet prodávajících minimálně zdvojnásobí a díky němu se l´Isle-sur-la-Sorgue na evropském trhu se starožitnostmi zařadil do tzv. zlatého trojúhelníku, tedy k Londýnu Paříži. Velmi oblíbený je také tzv. Plovoucí trh, který se koná vždy první neděli v srpnu a v rámci kterého obchodníci prodávají své výrobky kupujícím na nábřeží přímo z lodě.

Ctitelé památek a muzeí si zde ovšem na své přijdou také. Zmínit musíme zejména kolegijní kostel Notre-Dame-des-Anges (Panny Marie Šťastného manželství), který je údajně jedinečnou ukázkou stavby, kde se v západní sakrální architektuře přímo spojila raná gotika (nebo dokonce pozdní sloh románský) a barokem (něco podobného se prý nachází už pouze v Římě). Nechybí však ani další kostely a kaple (v drtivé většině sice pocházejí z 16. až 18. století, ale taková Saint Andéol de Velorgues je románskou stavbou z přelomu 11. a 12. století), městské paláce z 15. až 19. století, kamenné mosty, bývalá královská sýpka, renesanční rezidence, středověká Stříbrná věž (Tour d'Argent), jejíž jádro pochází z konce 12. století, nebo Boutinská věž, která je jediným fragmentem nejstaršího opevnění města a která sloužila jako středověký žalář. Nedaleko města se nachází také zámek Saumane, kde svého čase přežíval Markýz de Sade. Samostatnou kapitolou je pak galerie Campredon Centre d´Art v Maison René Char z 18. století, která každoročně uvádí výstavy renomovaných umělců, a za návštěvu jistě stojí také Muzeum panenek a starých hraček nebo Muzeum lékárnictví. Zajímavý je i městský znak, který ve své podobě spojuje dva živly: vodu (řeka) a oheň (oheň sv. Antonína).

Půvabné a známé město s atmosférou dávných časů, které existovalo již v dobách Římské říše a opevněno bylo avignonskými papeži, je dobře dosažitelné po silnici, železnici i letecky (nejbližší letiště se nachází v přibližně 25 km vzdáleném Avignonu. V těsné blízkosti l'Isle sur la Sorgue (tedy do 11 km) najdeme i další pozoruhodná menší města, která rozhodně stojí za návštěvu. Jedná se minimálně o Fontaine de Vaucluse, Pernes les Fontaines a Cavaillon.