Jitřní pramen - Böhmische Quelle

Lukáš Němčík, který spravuje články o lázeňských pramenech nad Priessnitzovými lázněmi uvádí, že Jitřní pramen je oblíbený a hojně navštěvovaný. má to svou logiku, protože nedaleko něj najdeme centrální rozcestí na svahu Studničního vrchu, odkud se se rozcházejí různými směry turistické značky všech barev (červená, modrá, zelená, žlutá), k tomu se zde scházejí i lázeňské okruhy, kterých je skoro ještě víc (některé jsou zčásti souběžné s turistickými trasami, některé různě odbočují).

Dobou svého vzniku 1842 patří v rámci upravených pramenů k těm starším. Původním názvem připomíná, že do víceméně německého Gäfenberku přijížděli brzy i hosté z Čech – Böhmische Quelle, tedy Český pramen. Popud zadali hrabata Karel Nostic, Vilém a Vladimír Mitrovský, hrabě Thun-Hohenstein (to už moc česky nezní).

Původní pomník měl tvar nízké podkovy, dnešní podoba zděného pomníku se sedlovou stříškou je roku 1961, kdy byl původní pomník poškozen při Jarním táním. Podle historických pramenů býval povětšinou u pramene nějaký přístřešek nebo altánek, dnes je u pramene roubený přístřešek. V minulosti zde byl dokonce mléčný bar! Podle měření je pitná voda mírně radioaktivní a lékaři je doporučená k pitným kůrám (většina jesenických lázeňských pramenů má vodu prostou).

Za pozornost stojí oslavná báseň místního humoristy Janem Karlem z Walterkirchenu:

„Tam u českého stříbrotoku, jenž na stole pění nám,

vždy okusím čerstvého moku, než do jakékoliv práce se dám.“

Ačkoliv začteme-li se do textu pozorněji, možná zapochybujeme, který to český tok měl přesně na mysli.

Za pozornost stojí i zmínka proč se pramen dnes vlastně dnes jmenuje Jitřní a ne prostě Český. Vysvětlení prozradí naučná tabule procházející stezky (viz galerie). Ale, když se podíváme na jednu z historických pohlednic, najdeme na zmíněném mléčném baru nápis Guten Morgen, takže s tím jitrem to bude možná složitější.