Cesta těmito místy přes potok Hustířanku měla podle lidových podání vést již ve středověku (dříve se jednalo o velmi frekventovanou cestu mezi Habřinou a Hustířany, jež nesloužila pouze místnímu vodnímu mlýnu nebo vjezdu do panského lesa, ale též ostatním formanům a pěším pocestným), ale jistě to víme až v roce 1542, kdy byl poprvé zmíněn již jmenovaný nedaleký mlýn Podhrad, který fungoval až do roku 1951, kdy se stal pouhým záložním mlýnem a začal být užíván JZD Hustířany.
Tehdy se však mohlo jezdit nedaleko od tohoto místa, kde se nacházel brod. Protože však byla cesta složitá, zejména v období zvýšené hladiny Hustířanky, byl vystavěn dřevěný most, jenž byl několikrát ve své historii opraven, neboť při povodních byl buďto poškozen, nebo dokonce odnesen dále po proudu. Zároveň byla potíž v tom, že se přemostění nacházelo na hrázi zdejšího rybníka, který můžeme vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c079). Nedlouho poté pak rybník zanikl, neboť ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 ho již nenalezneme (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_6_VIII), stejně tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA132018400) a v jeho reambulaci z roku 1877 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1859_2).
Je jasné, že se časté opravy nelíbily zdejší vrchnosti, a tak nechala v roce 1704 vybudovat most z pískovcových kvádrů s obloukovou klenbou a nízkým kamenným zábradlím, který byl přestavěn roku 1785 a drobně upraven počátkem 70. let 19. století, protože byl poškozen při známých událostech prusko-rakouské války. Další oprava pak měla proběhnout ve 30. letech 20. století. Takto vydržel až do družstevního obhospodařování zdejších pozemků, kdy ho těžká technika poničila tak, že koncem 70. let 20. století byl přístupný pouze pro chodce. Jeho polovina se totiž sesula do potoka. Tento stav se nelíbil jak JZD, tak MNV. Výsledkem však nebyla oprava, jak by se předpokládalo, ale schválení plánu demolice, k níž naštěstí nedošlo, protože habřinský rodák Václav Havrda spolu se Společností ochránců památek ve východních Čechách oslovil Okresní úřad v Hradci Králové, aby zabránil jeho likvidaci a nahrazení železobetonovým přemostěním. Roku 1991 byl vydán zákaz demolice, protože 3. dubna 1990 byl podán OÚ v Habřině návrh na prohlášení památkou, k čemuž nakonec došlo 11. září 1995 (viz
https://pamatkovykatalog.cz/lavka-mostek-2276690).
Plán jeho opravy byl vypracován ještě v roce 1991 a o 2 roky později byla zrealizována jeho 1. část, později označovaná za velmi nepovedenou, a to i tím, že část mostu zůstala v rozebraném stavu. Práce byly obnoveny až roku 1995 a jejich úkolem bylo, aby stavba přečkala nebezpečná období jarních tání.V letech 1997-1998 došlo k vykopání základů pro opěrné zdi a křídla, ta byla následně vyzděna a nad klenbou mostovky došlo k provedení násypů a položení štěrkového povrchu. V rámci toho byla rovněž odstraněna betonová roura o průměru 60 cm, jež tam byla dříve zřízena státní meliorační správou. Poslední velká oprava proběhla v roce 2009, kdy se na své místo navrátilo nízké zábradlí, došlo k sanaci paty klenby a byl osazen kamenný gambion, jehož úkolem byla ochrana levého břehu potoka a křídla mostu před vzedmutými vodami Hustířanky. Více se o celé záchraně tohoto kamenného přemostění lze dozvědět v publikaci „Dvacet let Společnosti ochránců památek ve východních Čechách (1990-2010)“, v níž vyšla stať Josefa Havrdy „Záchrana barokního kamenného mostku v Habřině“.