Kamiros - antické město (Κάμηρος - αρχαία πόλη)
Kamiros, nalézající se na Západním pobřeží ostrova Rhodos, byl jedním ze tří městských států (byl tím nejmenším, těmi dalšími byly Lindos a Ialyssos) již před vznikem města Rhodos, tedy před r. 408 př.n.l. Poprvé byl vybudován ve 2. tisíciletí př.n.l. Dvakrát byl následně zničen zemětřesením, po druhém z nich, tedy od r. 142 nebyl již nikdy obnoven. Od 4. století jej lze považovat za zcela opuštěný.
Tato zrekonstrovaná „zřícenina“ antického města, dnes považována za malé Pompeje, byla objevena - stylově - italskými archeology až v roce 1859 (údajně vykopávky probíhaly v letech 1852-1864 a vedli je pánové Alfred Biliotti a Auguste Salzmann). Přitom objev města byl pouhou náhodou, nalezly ho totiž místní zemědělci při pokusu o kultivace půdy. Vzhledem k tomu, že většina objevených exponátů ihned putovala do francouzského Louvru a Britského muzea, nebyl to zřejmě objev bezvýznamný. Sochy dvou nahých jinochů se nacházejí také v Archeologickém muzeu města Rhodu. A v podstatě ještě stále lze Kamiros považovat za archeologické naleziště.
Celý areál je dnes přístupný za 4 eura a určitě stojí za návštěvu. Nachází se na úbočí nízkého kopce pod pohořím Agios Minas a lze jej rozdělit na tři části. Ta dolní, tedy agora (diskuzní fórum na náměstí), je zřejmě nejnavštěvovanější i nejzajímavější a lze zde vidět pozůstatky různých chrámů nebo např. lázní. V té střední se nachází převážně helénistické domy, v horní, zv. Akropole, byla podstatnou částí cisterna na asi 600 m3 vody, která pochází z 6. stol. př.n.l. a napájela nejen místní veřejné studny, ale I I veřejný vodovod, který ve městě fungoval již před téměř dvěma tisíci let. A také je odsud krásný výhled na okolní pohoří, celý areál antického města i hladinu moře.
Samotné město, nacházející se nad břehy Egejského moře, pochází již z mykénského období a přibližně od roku 900 př.n.l. bylo trvale obydleno. Už v 6. stol. př.n.l. zde razili vlastní mince se symbolem fíkového listu, známá byla i místní keramika. Za významnou lze považovat i skutečnost, že zde žil autor eposu Hérakles, tedy Peisandros.
Dnes zde můžeme obdivovat zejména pozůstatky několika dórských a ionských chrámů (Athény nebo Apollóna Pythického) v dolní části. Ve stejné části se nalézají i ruiny kašny, sloupové síně (stoa), obětních oltářů (např. boha Hélia, ochránce Rhodu) nebo podstavců soch.
Přes několik požárů v posledních letech je areál velmi zachovaný a různé obnovovací práce zde probíhají i v současnosti. V pokladně lze zakoupit také pohlednice, v době mé návštěvy však pouze 2 druhy. Doporučuji v tomto případě nakoupit v jiné lokalitě, ty zdejší jsou drahé a nezajímavé. Současně také doporučuji nejprve si celý areál obejít a až poté ho projít vnitřním křížem se schodištěm na Akropoli (možno volit, samozřejmě, i opačný způsob - podle počtu a pohybu větších skupin turistů).
Na pláži pod areálem antického města se lze nejen koupáním zrehabilitovat, ale i dobře najíst a napít.