Lindos – hrad (byzantsko-johanitská pevnost)
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Skutečnou dominantou lindoské Akropole i samotného města je hradní pevnost, která již zcela zastínila i zdejší veškeré sakrální stavby. Přestože historie monumentální středověké fortifikační stavby na skále je dlouhá, lze říci, že se jedná převážně o stavbu ze 14. století; o stavbu, kterou zde na obranu ostrova proti Osmanské říši vybudoval – před rokem 1317 - řád Johanitů, tedy převedeno na dnešní oficiální název Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě (Sovrano Militare Ordine Ospedaliero di San Giovanni di Gerusalemme di Rodi e di Malta), zkrátka Maltézští rytíři.
Dávno před johanitskou přestavbou zde již stával byzantský hrad, z kterého se ovšem dochovalo jen několik pomenších částí opevnění. Johanité totiž hrad přestavěli opravdu důkladně. Udělali mnoho změn a vylepšení, postavili několik nových věží, přirozeně navazujících na podobu skalního útesu. Příkladem mohly být pětiboká věž na jižní straně, velká Okrouhlá věž s výhledem na moře na východě a další dvě (okrouhlá a nárožní) věže na severovýchodní straně. Do dnešních dnů se však dochovaly jen jihozápadní nárožní věž a západní věž Místodržitelského (nebo též Guvernérského) paláce.
Hrad však nakonec Turkům stejně neodolal a jeho posádka se jim vzdala na konci roku 1522. Přesto si nad vstupní bránou můžeme ještě dnes prohlédnout erb velmistra johanitského řádu Pierra d' Aubusson, který měl na změnách podoby hradu v 15. století největší zásluhu. Během 16. a 17. století – z důvodu zvýšeného užívání děl - bylo nutno dostavět a rozšířit hradby ve třech hradních nárožích. Malá turecká posádka , která zde působila až do roku 1844, už provedla jen několik drobných stavebních úprav vojenského charakteru. Za další významný moment v dějinách hradní pevnosti můžeme považovat také počátek 20. století, kdy zde rekonstrukční přestavbu provedli dánští odborníci.
Do hradu dnes vstupujeme po schodišti, které vede od tribuny s reliéfem řecké lodi ke Guvernérskému paláci, původně tvořeném třemi budovami, z nichž jen dva objekty zůstaly zachované. A je zajímavé, že jednotlivé informační prameny se naprosto nejsou schopny shodnout na tom, jestli se jedná o schodiště moderní, středověké nebo antické z 2. století př.n.l. Již v dobách byzantské nadvlády byl postaven v tehdejší malé pevnosti na Akropoli Kostelík, který pak johanité v následujících stoletích přebudovali na hradní kapli. Její pozůstatky zde – nedaleko vstupní brány – stále přežívají.
Lindoský hrad se nachází na vrcholu 116 metrů skály a slouží jako vstupní brána do Akropole s chrámem bohyně Athény. A výstup ke správní budově rytířského hradu je dnes údajně stejně náročný jako byl ve starověku.