Kaplička Panny Marie nad Běstvinou

Nad Běstvinou se od nepaměti vyjímá vrchol, který je známý jako Vinice (něm. Winitz Berg). Podle tohoto pojmenování můžeme usuzovat, že se zde dříve pěstovala vinná réva. Později byla část osázena lesem a na zbytku se nacházela pole a pastviny. Podle některých lidových podání se zde nacházel původně vodní pramen, jenž následně nejspíše zanikl, ať již lidskou činností, nebo změnou přírodních poměrů, což také mělo nejspíše souvislost se zrušením tamních vinic, jejichž zbytek byl ještě zmíněn v tereziánském katastru.

V nám neznámé době byla na jeho jihozápadní stráni postavena kaplička, která byla původně dřevěná, což nám dokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS022018380), v níž vidíme, že vznikla na pozemku, jenž tehdy náležel ke statku čp. 21, který patřil Jakobu Melaunovi. Těsně za objektem se již nacházely zádušní pozemky kostela sv. Jana Křtitele. Vznik tohoto objektu můžeme určit pouze přibližně, a to srovnáním výše jmenovaného kartografického díla s I. vojenským mapováním z let 1764-1768 a jeho rektifikací z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c165). Právě v I. vojenském mapování není po kapličce ani stopy, takže musela vzniknout v období mezi polovinou 80. let 18. století a rokem 1838. Později však byla přestavěna do zděné podoby a v tomto stavu je poprvé zaznamenána v reambulaci stabilního katastru z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_214_5). I doba této přestavby nám zůstává záhadou a jde jen nepřímo vytušit, s jistotou však můžeme říci pouze to, že nevznikla v souvislosti s obnovou fary v Běstvině v roce 1725 a předcházela opravě kostela sv. Jana Křtitele, provedené roku 1876, kdy již stála ve své plné kráse. Podle mne se nedá vyloučit, že její přestavba byla provedena v souvislosti se zřízením zdejší opatrovny, která byla slavnostně posvěcena 15. října 1871, případně na památku její druhé a po celé obci velmi oblíbené pěstounky - školské sestry Marie Xaverie Kořanové, jež zemřela 20. února 1872 po 12denní těžké nemoci.

Řešení této záhady nám nepřináší ani nahlédnutí do knihy Zdeňka Wirtha "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXIII. Politický okres Chotěbořský.", v níž nalezneme pouze toto: "Nade vsí na návrší KAPLIČKA z poč. XIX. století, čtyřboká, plackou sklenutá, šindelem krytá. Průčelí vyzdobeno jonskými pilastry a štítkem." Rovněž Emanuel Poche nepřinesl nic nového, neboť jeho dílo "Umělecké památky Čech. Svazek první. A/J" převzalo de facto slova Zdeňka Wirtha: "KAPLIČKA na návrší nad vsí - ze zač. 19. stol., čtyřboká, zaklenutá plackou."

Během 1. poloviny 20. století docházelo ještě k jejím různým opravám a bylo o ni řádně pečováno, např. v souvislosti s oslavou 70. narozenin císaře Františka Josefa I. v roce 1900, kdy byla opravena, ozdobena a zejména vymalována, což se změnilo po únoru 1948, kdy došlo při tzv. socializaci vesnice k zcelení zdejších polností a zrušení některých cest, a to včetně té, jež vedla přímo ke kapličce. V následujících letech pak zarůstala náletovými dřevinami, z nichž byla částečně osvobozena až v posledních letech. Svým způsobem je však toto umístění její ochranou před různými vandaly, i když by si zasloužila mnohem lépe upravené okolí a zároveň svou obnovu, zejména tu vnitřní.

Nebýt však Vlastimila Suchny, tak by vypadala mnohem hůře, což by mohli místní pamětníci potvrdit. Příkladem může být jeho obraz Panny Marie z roku 2015, který je zavěšen v kapličce. O 2 roky později pak instaloval do kapličky světlo. Je krásné to, že se dosud najdou lidé, jimž není jedno odkaz našich předků a snaží se ho zvelebovat, seč jim na to síly stačí. O moc více se o tomto objektu nedá zvědět ani na obecním webu: https://www.obecbestvina.cz/volny-cas/drobne-pamatky-a-zajimava-mista/kaplicka-na-vinici-nad-bestvinou-smer-kubikovy-duby/, kde se zmiňuje jak údajná existence léčivého pramene, tak pověst o podzemní chodbě odtud až na Lichnici.