Kelčské muzeum s pamětní deskou

Fotografie (4)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Sídlí v budově staré školy přes ulici naproti kostelu sv.Petra a Pavla. Školní objekt byl vystavěn po roce 1820. V té době měl jenom dvě třídy a dva byty pro učitele. (V první třídě se učilo 240 (!) dětí a ve druhé 180 (!).

Roku 1877 sem jako kantor nastoupil František Křička, který se zasloužil o to, aby děti školu pravidelně navštěvovali, dále o otevření dalších tříd a o založení školní kroniky. Usiloval i o vystavění zbrusu nového vzdělávacího ústavu, ale realizace tohoto přání se začala nadějně rýsovat až po roce 1895, kdy se stal nadučitelem Antonín Svěrák.

1882 se tu narodil český skladatel, sbormistr a autor mnoha hudebních děl Jaroslav Křička.

O dva roky později překladatel a básník Petr Křička a LP 1886 Pavla Křičková, budoucí básnířka a autorka vtipných hudebních textů určených mládeži. Všichni sourozenci v Kelči prožili pěkné dětství a svou tvorbou město proslavili. Pamětní deska bří Křičků na fasádu staré školy nainstalována a slavnostně odhalena 1961.

Dnes je jim v budově v přízemí věnována jedna místnost. Dále se v ní nachází stálá expozice Dýmkařství v Kelči.

Toto řemeslo se ve městě zrodilo již někdy v 18.století, ale největšího „boomu“ dosáhlo v šedesátých letech „století páry“, kdy dýmky vyrábělo 13 mistrů a 73 tovaryšů a pomocníků. Výrobky měly skvělý odbyt jak na Moravě a v Praze, tak i v celém Rakousku - Uhersku, Polsku a dokonce se vyvážely až za „velkou louži“ do Texasu.

Dýmky byly pojmenovány bd podle lokality, kam směřovaly – např.uherky, slovenky, vídeňky, brodky a znojemky anebo podle tvaru – kozí brady, šestihranky či mostky.

Kromě místnosti muzea je v současnosti zbytek budovy využíván jako penzion pro seniory.

Autor: Franta

Další články autora: 3068

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli