Klin

Klin - lokalizace vrcholu při pohledu z Lúčnej (červenec 2008)  •  Fotografie (1)  • Foto: 11965

Klin - (polsky: Starorobociański Wierch) - nejvyšší vrchol v polské části Západních Tater (2172,7 m n.m., podle polských map – 2176 m). Leží v hlavním, a zde i hraničním hřebeni tohoto pohoří. Mezi Končistú (Kończystym Wierchem -1993,5 m, polsky – 2002 m,) na severozápadě. Oddělen je od ní Račkovým sedlom (Starorobociańską Przełęcza -1965 m). Na východě sousedí, za dvojitým Gáborovym sedlom, s členitým hřebenem Liliových kop (Liliowych Turni). Úbočí klesají z vrcholu na sever do Dolina Starorobociańska, na jihozápad do Račkovej doliny a na jihovýchod do Gáborovej doliny. Z vrcholu vybíhá na jih kratičký hřeben, který je jako klín vražen mezi obě slovenské doliny – odtud slovenský název hory. V hraničním hřebeni, mezi vrcholem a Ráčkovým sedlom, se zvedá nevýrazný, nepojmenovaný, vedlejší vrchol. Mezi ním a vrcholem Končistej je hřeben v několika-stometrovém úseku rozťat plýtkou brázdou (zdvojení hřebene).

Klin má tvar pyramidy, jejíž svahy jsou převážně kamenité. Budován je bílými, krystalickými žulami a břidlicemi. Nad závěrem Doliny Starorobociańskiej se zvedá až do 500 metrové výše. Úbočí jsou zde podťata kolmými stěnami tzv. Wielkimi Jamami. Pod nimi je dno ledovcového karu – Zadnie Zagony. Jsou zde velké porosty sítiny trojklané (Juncus trifidus). Ty se už v polovině léta zbarvují horu do červena. Po těchto úbočích v zimě často padají laviny!

Polský název hory pochází od zaniklé pastviny (mýtiny) – „Hali Stara Robota“, která se nacházela v Dolinie Starorobociańskiej. Její název označoval bývalé doly na železnou rudu, která se zde těžila už asi v 16. Století. Doloženy jsou pak z roku 1766.

Klin se nachází téměř ve středu hřebene Tater a je proto dokonalým výhledovým bodem. Panoráma z jeho vrcholu zahrnuje jak Západní, tak i Vysoké Tatry. Zvláště působivé jsou výhledy na: Blyšť, Bystrú, Kamenistú, Temniak i Roháče. Rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/starorobocianski_wierch.php.

Na vrchol poprvé vystoupil, v roku 1813, švédský přírodovědec Göran Wahlenberg a změřil jeho výšku.

Na vrchol lze vystoupit po těchto trasách:

• Po červené hřebenové trase z Končistej (Kończystego Wierchu) přes Račkovo sedlo (Starorobociańską Przełęcz)- (asi 0:45 hod)
• Po červené hřebenové trase z Gáborovho sedla přes Nižné Gáborovo sedlo – (0:40 hod)